Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



{326} *Odpověď na nový oběžník údajné většiny britské federální rady[271]



Nový oběžník údajné většiny britské federální rady chce být odpovědí na dva oběžníky, a to na oběžníky britské federální rady a manchesterské cizinecké sekce[a]. Ve skutečnosti nevyvrací ani jediný bod z těchto oběžníků. Pokouší se jen nasypat čtenářům do očí písek osobními pomluvami, urážkami a lžemi, protože počítá s tím, že nově založené sekce jistě v dostatečné míře neznají historii Internacionály.

Je velmi charakteristické, že ze šesti členů výkonného výboru podepsaných na tomto oběžníku dva, pan Jung a pan Pape, už nemají v britské federální radě locus standi[b]. První z nich byl delegátem za Middlesbrough, druhý za Nottingham, přičemž jedna z uvedených sekcí zrušila mandát, kdežto druhá manifest jednomyslně odmítla. Pro ilustraci uvedeme jen několik nestoudných tvrzení tak příznačných pro zmíněný dokument.

O takzvaných oficiálních zprávách se v něm říká:

"V oběžnících se sice běžně mluví o ,64' delegátech haagského kongresu, ale jejich seznam vydán nebyl."

Zpráva, o níž se tu mluví, není nic jiného než oficiální vydání {326} rezolucí přijatých na kongresu[272], a seznam delegátů, vydaný už v Haagu a přetištěný ve většině listů na kontinentě - jak v novinách Internacionály, tak buržoazie - by tu byl nemístný. Kromě toho je ve zprávě u každého hlasování uvedeno, kolik lidí hlasovalo, a pokud se hlasovalo jmenovitě, jsou uvedena i jména.

"Rezoluce byly zatajovány nebo padělány; například v rezoluci o příspěvcích pro generální radu se požadovalo, aby příspěvky byly zvýšeny na 1 šilink ročně za každého člena Sdružení, včetně tradeunionů."

V bodě 2 oficiální zprávy nadepsaném "Placení členských příspěvků generální radě" se říká: Vzhledem k tomu, že se na jedné straně požadovalo, aby tyto příspěvky byly zvýšeny, a na druhé straně zase, aby byly sníženy, usnesl se kongres 17 hlasy proti 12 při 8 abstencích ponechat příspěvky ve výši 1 pence.[c] Co je tu tedy zatajeno?

Pokud jde o "padělání" rezolucí, nechť v sobě najdou tolik odvahy a ukáží nám ve zprávě alespoň jednu rezoluci, která by nebyla naprosto totožná s protokoly.

Čeho jsou na druhé straně schopni na poli "padělání" autoři tohoto oběžníku, vysvítá z jejich tvrzení týkajících se rezoluce kongresu o politické činnosti. Za prvé věta: "Proto je nyní velkým úkolem dělnické třídy dobýt politickou moc" byla do rezoluce IX londýnské konference v doslovném znění převzata z Inaugurální adresy Internacionály (z roku 1864), kdežto oni tvrdí, že byla vymyšlena na haagském kongresu.

Za druhé tvrdí autoři oběžníku, že francouzské "doit servir"[d] je do angličtiny špatně přeloženo "ought to serve". I kdyby se zde byla stala chyba, byla by ji udělala stará generální rada v oficiálním anglickém překladu původně francouzského textu rezolucí konference. Jenže to žádná chyba není. Poněvadž autoři oběžníku si zřejmě nejsou příliš jisti ani v angličtině, ani ve francouzštině, jsme nuceni odkázat je na některý běžný slovník, například "Boyerův anglicko-francouzský slovník, Paříž, Bandry, 1854", kde pod "ought" stojí: "ought to be so - cela doit être ainsi"[e].

{328} Aby John Hales mohl vyvrátit tvrzení, že haagské rezoluce byly v plné míře schváleny ve Francii, Německu, Uhrách, Portugalsku, Americe, Dánsku, Polsku a Švýcarsku, požaduje ve svém oběžníku adresy tajemníků pro tyto jednotlivé země. Pokud jde o Německo, postačí mu, když se podívá do "Volksstaatu" a několika jiných dělnických listů; pokud jde o Rakousko a Uhry, doví se potřebné ve "Volkswille"[273], pokud jde o Portugalsko, v "Pensa- mento Sociál", pokud jde o Dánsko, v "Socialisten", pokud jde o Španělsko, v "Emancipación", pokud jde o Holandsko, v "De Werkman"[274], pokud jde o Itálii, v "Plebe", a pokud jde o Švýcarsko, v "Égalité" a "Tagwacht"[275]. Co se týče Ameriky, zvolila jediná tamější dělnická federace loni do své federální rady tytéž lidi, kteří dnes tvoří generální radu. Pokud jde o Polsko a Francii, nedají se adresy příslušných tajemníků rozhodně svěřit diskrétnosti pana Hlese a spol.

Pokud jde o "spontánní" charakter odštěpeneckého hnutí, stačí prostě uvést tento fakt: odštěpenecký sjezd, který se konal loňského září jako opozice proti haagskému kongresu Internacionály v Saint-Imier,[211] přijal oficiální usnesení organizovat toto hnutí všude a "neprodleně se dohodnout se všemi sekcemi a federacemi", které jsou pro odštěpení, aby bylo možno svolat rozkolnický "mezinárodní kongres nejdéle do šesti měsíců".




Napsal K. Marx v polovině ledna 1873
Otištěno v "The Intemational Herald",
tis. 43 z 25. ledna 1873
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

a Viz tento svazek, str. {230-240}. (Pozn. red.)

b - zákonné místo. (Pozn. red.)

c Viz tento svazek, str. {183}. (Pozn. red.)

d - "má sloužit". (Pozn. red.)

e - "má to tak být". (Pozn. red.)


271 Marxova odpověď na druhý oběžník údajné většiny britské federální rady, "British Fédération of the International Working Men's Association. Address of the British Fédéral Council to the branches, sections..." ["Britská federace Mezinárodního dělnického sdružení. Provolání britské federální rady k odbočkám, sekcím..."], vydaný počátkem ledna 1873, byla uveřejněna spolu s oficiálním oznámením britské rady v listu "International Herald", čís. 43 z 25. ledna 1873. V oznámení britské rady se pravilo: "V oběžníku podepsaném bývalým dopisujícím tajemníkem britské federální rady a jinými se sděluje, že na 26. t. m. je svolán pseudosjezd; prohlašujeme, že jak termín, tak cíle zmíněného sjezdu jsou nezákonné a že proto členové Sdružení, kteří se ho zúčastní, právě tak jako sekce, které k této účasti zmocní své členy, budou z našeho Sdružení vyloučeny."

272 Jde o rezoluce haagského kongresu otištěné v listu "International Herald", čís. 37 ze 14. prosince 1872.

273 "Volkswille" ["Vůle lidu"] - rakouské dělnické noviny; vycházely ve Vídni od ledna 1870 do června 1874.

274 "O Pensamento Social" ["Sociální myšlenka"] - portugalský socialistický týdeník, orgán sekcí Internacionály; vycházel v Lisabonu od února 1872 do dubna 1873. Byly v něm otiskovány dokumenty Internacionály a jednotlivé Marxovy a Engelsovy články. V únoru až dubnu 1873 v něm byla mimo jiné uveřejněna část "Manifestu Komunistické strany".

"Socialisten" ["Socialista"] - dánské dělnické noviny; vycházely v Kodani od července 1871 do května 1874, od dubna 1872 denně.

"De Werkman" ["Dělník"] - holandský dělnický týdeník, vydávaný v Amsterodamu v letech 1868-1874; od roku 1869 to byl orgán amsterodamské sekce Internacionály.

275 "Die Tagwacht" ["Stráž"] - švýcarský sociálně demokratický list. Vycházel německy v Curychu v letech 1869-1880; od roku 1869 do roku 1873 to byl orgán německých sekcí Internacionály ve Švýcarsku, poté orgán Švýcarského dělnického spolku a Sociálně demokratické strany Švýcarska.