Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
*Návrh rezoluce generální rady o "Francouzské federální sekci v Londýně"[367]
Vzhledem k tomu,
že nedávno byly v novinách na kontinentě uveřejněny výzvy, rezoluce a manifesty jakéhosi francouzského spolku v Londýně, který si říká "Mezinárodní dělnické sdružení, francouzská federální sekce", a připisovány Mezinárodnímu dělnickému sdružení;
že Mezinárodní dělnické sdružení je v současné době vystaveno těžkému pronásledování ze strany rakouské a francouzské vlády, které se dychtivě chápou každé sebemenší záminky, aby toto pronásledování mohly ospravedlnit;
že za těchto okolností by generální rada na sebe brala velkou odpovědnost, kdyby dovolila, aby nějaký spolek, který nepatří k Internacionále, používal jejího jména a jejím jménem jednal -
prohlašuje generální rada tímto, že takzvaná Francouzská federální sekce není už dva roky členem Internacionály a neudržuje s generální radou tohoto Sdružení žádné styky[a].
Londýn 10. května 1870
Otištěno v " The Penny Bee-Hive",
čís. 418 ze 14. května 1870,
v "L'Égalité", čís. 21 z 21. května 1870,
a v "Der Volksstaat", čís. 41 z 21. května 1870Podle Marxova rukopisu,
vlepeného do protokolů
generální rady
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Když generální rada schvalovala text této rezoluce, byl konec poslední věty pozměněn takto: "neudržuje žádné styky ani s generální radou v Londýně, ani se žádnou sekcí tohoto Sdružení na kontinentě." (Pozn. red.)
367 Tuto rezoluci předložil na zasedání generální rady 10. května 1870 Hermann Jung jménem Marxe, který se pro nemoc zasedání nezúčastnil. Skupina maloburžoazních emigrantů v Londýně, stoupenců Félixe Pyata, která po rezoluci generální rady ze 7. července 1868 (viz tento svazek zde) ztratila s Internacionálou veškeré spojení, se přesto i nadále nazývala Francouzskou federální sekcí v Londýně a vydávala dokumenty jménem Mezinárodního dělnického sdružení. Během roku 1869 se v generální radě často jednalo o tom, že by bylo třeba oficiálně se od této skupiny distancovat. Na jaře 1870 to bylo tím naléhavější, že ve Francii se tehdy připravoval třetí proces proti členům Internacionály a jako usvědčující materiály sloužily dokumenty takzvané "Francouzské federální sekce v Londýně", zejména provolání přijaté na schůzi z 20. října 1868, v němž byla Internacionála ztotožňována s tajným republikánským spolkem Revoluční komuna, v jehož čele stál Félix Pyat.
Anglický text rezoluce se dochoval v Marxově rukopisu, který byl vlepen do protokolu z 10. května 1870, a byl uveřejněn též v listu "Penny Bee-Hive", čís. 418 ze 14. května 1870.
Dochoval se i francouzský text rezoluce, přepsaný rukou Auguste Serrailliera; tento text byl otištěn v listech "Marseillaise", čís. 145 ze 14. května 1870, "Internationale", čís. 70 z 15. května 1870, a "Égalité", čís. 21 z 21. května 1870. Německy byla rezoluce otištěna v listu "Volksstaat", čís. 41 z 21. května 1870. Pro překlad ve Spisech byl vzat za základ Marxův rukopis rezoluce srovnaný s textem v listu "Penny Bee-Hive".