Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{429}Mazziniho vystoupení proti Internacionále[308]
Mazzini ve svém "Provolání k italským dělníkům" říká:
"Toto Sdružení, jež bylo před lety založeno v Londýně a s nímž jsem od počátku odmítal spolupracovat... Hrstka jednotlivců, která si osobuje právo bezprostředně vést ohromné množství lidí lišících se od sebe svou vlastí, tendencemi, politickými podmínkami, hospodářskými zájmy, prostředky své činnosti, skončí nutně tak, že buď vůbec nebude schopna činnosti, nebo si bude muset počínat tyransky. Proto jsem s ní přerušil styky a brzy nato je přerušila také italská dělnická sekce atd."
Nyní uveďme fakta. Po schůzi z 28. září 1864, na níž bylo Mezinárodní dělnické sdružení založeno, jakmile se sešla prozatímní rada zvolená na tomto shromáždění, předložil major L. Wolff manifest a návrh stanov, vypracovaný samým Mazzinim. V tomto návrhu nejen že se neshledávalo nijak obtížným "bezprostředně vést dav" atd., nejen že se tam neříkalo, že tato "hrstka jednotlivců... skončí nutně tak, že buď vůbec nebude schopna činnosti, nebo si bude muset počínat tyransky", ale naopak, stanovy byly pojaty v duchu centralizované konspirace, která dávala ústřednímu orgánu tyranskou moc. Manifest byl sepsán v obvyklém Mazziniho stylu: buržoazní demokracie, která dělníkům poskytuje politická práva, aby mohla zachovat sociální privilegia středních a horních tříd.
Tento manifest a návrh stanov byly přirozeně zamítnuty. Italové zůstali členy až do chvíle, kdy se některé otázky dostaly znovu na pořad, protože jistí francouzští měšťáci chtěli Internacionály {430} využít ve svém zájmu. Když se jim to nepodařilo, opustil Sdružení nejprve Wolff a nato ostatní.[309] A tak Internacionála skoncovala s Mazzinim. Po určité době prozatímní ústřední rada v odpovědi na Vésinierův článek prohlásila v jednom lutyšském časopise, že Mazzini nikdy nebyl členem Mezinárodního sdružení a že jeho návrhy, manifesty a stanovy byly zamítnuty.[310] Mazzini zuřivě napadl Pařížskou komunu i v anglickém tisku. Tak to dělal vždycky, když se proletáři pozvedli. Stejně se zachoval i po povstání z června 1848, kdy osočoval vzbouřené proletáře tak urážlivě, že sám Louis Blanc vystoupil proti němu v tisku. A Louis Blanc v té době nejednou opakoval, že červnové povstání bylo dílem bonapartistických agentů!
Mazzini nazývá Marxe mužem "rozkladného... ducha, panovačné povahy" atd., snad proto, že Marx dovedl velmi dobře rozbít intriky, které Mazzini spřádal ke škodě Internacionály, opanovat špatně skrývané autoritářské choutky starého konspirátora a tak jej pro Sdružení navždy zneškodnit. Proto by měla být Internacionála šťastna, že počítá mezi své členy člověka takového ducha a takové povahy, jehož rozkladný vliv a panovačnost už sedm let zajišťuje její trvání a který vykonal víc než kdokoli jiný pro to, aby jí dobyl její dnešní skvělé postavení.
Pokud jde o rozpad Sdružení, který podle Mazziniho už nastal v Anglii, vypadá situace tak, že dva angličtí členové[a] rady, kteří se příliš důvěrně zapletli s buržoazií, shledali, že adresa o občanské válce zachází příliš daleko, a vystoupili z rady. Místo nich se členy generální rady stali čtyři Angličané[b] a jeden Ir[c] , takže se rada pokládá za silnější než dříve.
Internacionála nejenže není v rozkladu, ale naopak ji poprvé veškerý anglický tisk veřejně uznává jako mocnou sílu Evropy; nikdy žádná malá brožurka nezapůsobila v Londýně tak silně jako adresa generální rady o občanské válce ve Francii, jejíž třetí vydání právě vyjde.
Je třeba, aby si italští dělníci povšimli, že velký konspirátor {431} a agitátor Mazzini má pro ně jedinou radu: Vzdělávejte se, učte se, jak nejvíce můžete (jako by to bylo bez prostředků možné!)... snažte se co nejhojněji vytvářet spotřební družstva (dokonce ani ne výrobní!) - A důvěřujte v budoucnost!!!
Napsal B. Engels, 28. července 1871
Otištěno v "Il Libero Pensiero"
čís. 9 z 31. srpna 1871,
v "Gazzettino Rosa",
čís. 255 z 13. září 1871 (část)
a v řadě dalších italských listůPodle textu časopisu"
"Il Libero Pensiero"
Přeloženo z italštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a - tj. Odger a Lucraft. (Pozn. red.)
b - tj. Taylor, Roach, Mills, Lochner. (Pozn. red.)
c - tj. MacDonnel. (Pozn. red.)
308 Tento článek napsal Engels, když Mazzini nedlouho před XII. sjezdem italských dělnických spolků (konal se 1.-6. listopadu 1871) zahájil pomlouvačnou kampaň proti Internacionále a Pařížské komuně. Mazzini se snažil omezit vliv Internacionály na italské dělnické hnutí a zabránit vytvoření třídní organizace proletariátu v Itálii.
Jeden z předáků neapolské sekce Internacionály, Carlo Cafiero, poslal Engelsovi dopis a Mazziniho "Provolání k italským dělníkům", uveřejněné v listě "La Roma del Popolo", čís. 20 z 13. července 1871. Mazzini v něm pomlouval Internacionálu, překrucoval historii jejího vytvoření, její program i zásady. 25. července promluvil Engels na zasedání generální rady o Mazziniho vztahu k Internacionále (viz tento svazek, str. {682- 684}). Hlavní teze svého projevu rozvinul pak v tomto článku, který poslal Cafierovi v dopise z 28. července 1871. V tomto dopise Engels zdůrazňoval, že je nutno informovat dělníky o Mazziniho faktické činnosti a odhalit pravý smysl jeho propagandy. Cafiero poslal Engelsův článek několika listům a spolu s výpisem z protokolu ze zasedání generální rady, který mu Engels poslal, ho použil také pro svůj vlastní článek proti Mazzinimu. Článek však nedokončil, neboť byl zatčen; koncept článku zabavila policie.
309 V dubnu 1865 vystoupili italští stoupenci Mazziniho z generální rady. Jejich odchod souvisel s konfliktem v pařížské sekci Internacionály, který generální rada projednávala. Tohoto konfliktu mezi žurnalistou Lefortem na jedné straně a proudhonovci Fribourgem, Tolainem aj. na straně druhé se pokoušely využít buržoazní elementy. pro vlastní cíle. Po projednání této otázky přijala generální rada rezoluce, které napsal Marx (viz Marx-Engels, Spisy 16, str. {115-117}).
310 Jde o dopis redaktorovi buržoazně demokratického listu "L'Écho de Verviers" ["Vervierská ozvěna"], který napsal v únoru 1866 Hermann Jung a který Marx zredigoval. Byla to odpověď na Vésinierův článek uveřejněný v tomto listu a obsahující pomlouvačné výpady proti vedení Internacionály (viz Marx-Engels, Spisy 16, str. {558-566}).