Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Data k životu a činnosti
leden 1860 - září 1864

(data jsou postupně doplňována souběžně se zveřejňováním jednotlivých dílů spisů)



1860
Leden - začátek února Marx pokračuje v práci na druhém sešitě svého díla „Ke kritice politické ekonomie“, ve kterém zkoumá problémy kapitálu. Navštěvuje proto často Britské muzeum, kde studuje zprávy továrních inspektorů za léta 1855—1859, práce buržoazních ekonomů Smitha, Quesnaye, Turgota aj.; znovu čte také Engelsovo „Postavení dělnické třídy v Anglii“.
Leden - únor Engels se zabývá teoretickými a praktickými otázkami vojenství; studuje dějiny vzniku a vývoje různých druhů zbraní.
11. - 26. ledna Marx a Engels dále pozorně sledují dozrávání revoluční krize v USA a v Rusku. V dopise Engelsovi Marx zdůrazňu je, že hnutí za likvidaci otroctví v USA a boj ruského lidu za zrušení nevolnictví jsou nejdůležitějšími událostmi současné doby.
17. ledna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“] článek „Situace ve Francii“, v němž odhaluje nové manévrování vlády Ludvíka Bonaparta v hospodářské politice; článek je otištěn 7. února.
27., 28. ledna
a 11. února
V článcích „Anglická politika“, „Nová smlouva mezi Francií a Anglií“ a „Anglický rozpočet“ poukazuje Marx na protilidovou podstatu vnitřní i zahraniční politiky anglické vlády; články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 14. a 25. února.
Kolem 30. ledna Engels píše článek „Savojsko a Nizza“, v němž dokazuje neoprávněnost nároků Napoleona III. na tyto italské provincie. Článek je uveřejněn v „New-York Daily Tribune“ 21. února jako úvodník.
Konec ledna —
začátek února
V souvislosti s vydáním pomlouvačné brožury bonapartovského agenta Karla Vogta „Můj proces proti ‚Allgemeine Zeitung‘“ začíná Marx sbírat dokumentární materiál pro pamflet proti Vogtovi. Prohlíží proto všechny dopisy a noviny z let 1848— 1859 a obrací se také na řadu představitelů revoluční emigrace — Schappera, Wilhelma Wolffa, Lelewela, Borkheima, Imandta aj. — s prosbou, aby mu poslali usvědčující materiály proti Vogtovi.
   Engels píše článek „Vojenská reforma v Německu“, v němž se vysmívá pedanterii a drilu, které panovaly v armádách německých státú. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 20. února jako úvodník.
První polovina února Marx dostává od svých přátel materiál k odhalení Vogta a množství dopisů vyjadřujících rozhořčení nad Vogtovou pomluvou.
3. února Engels prohlíží všechny dokumenty z let 1850—1852, které má u sebe, a vybírá materiál, který Marx pro odhalení Vogta potřebuje.
4.—20. února Engels pracuje na brožuře „Savojsko, Nizza a Rýn“, která je pokračováním jeho práce „Pád a Rýn“; znovu v ní zdůvodňuje postoj proletářských revolucionářů k otázce národního sjednocení Itálie a Německa. Brožura vychází anonymně v Berlíně počátkem dubna.
6. února Na zvláštní pozvání, které bylo výrazem uznání Marxových zásluh o rozvoj komunistických principů, se Marx zúčastní oslavy 20. výročí založení londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku. Shromáždění jednomyslně přijímá rezoluci odsuzující Vogtovy pomluvy.
   Marx píše do německých listů prohlášení, v němž oznamuje svůj úmysl obžalovat berlínskou „National-Zeitung“ [„Národní noviny“], která ve dvou úvodnících uveřejnila výňatky z Vogtovy pomlouvačné brožury a stručný výklad jejího obsahu. Prohlášení uveřejňuje „Kölnische Zeitung“ [,‚Kolínské noviny“], berlínské listy „Volks-Zeitung“ [„Lidové noviny“] a „Publicist“ [„Publicista“], hamburská „Die Reform“ [„Reforma“] a augsburská „Allgemeine Zeitung“ [„Všeobecné noviny“].
13. února —
27. března
Marx si dopisuje s justičním radou Weberem o procesu proti „National-Zeitung“, posílá mu do Berlína obžalovací materiál proti redaktoru „National-Zeitung“ Zabelovi, jakož i řadu dalších dokumentů a materiálů potřebných k procesu.
16. února —
25. března
Marx je v Manchesteru u Engelse. Spolu s Wilhelmem Wolffem posuzují plán tiskové kampaně proti Vogtovi. Proto znovu pročítá dopisy a dokumenty, vztahující se k činnosti Vogta a jiných představitelů maloburžoazní demokracie, a vede obsáhlou korespondenci, aby materiál doplnil.
Březen—duben Engels píše rozsáhlý článek „O rýhovaném dělu“, který je uveřejněn v „New-York Daily Tribune“ 7. a 21. dubna a 5. května.
Začátek března Engels se obrací na Lassalla s prosbou, aby pomohl najít práci pro Petra Nothjunga, který byl odsouzen v kolínském presu proti komunistům roku 1852 a nyní byl propuštěn z vězení.
23. března —
6. dubna
Engels, jemuž zemřel otec, je v Barmenu.
9. dubna —
24. července
Marx obdržel dopis od bývalého člena Svazu komunistů J. Weydemeyera s prosbou, aby získal evropské dopisovatele pro list „Die Stimme des Volks“ [„Hlas lidu“], který se chystá vydávat „Dělnický spolek“ v Chicagu. Obrací se proto na představitele revoluční emigrace v Anglii, Francii a Švýcarsku Liebknechta, Borkheima, Johanna Philippa Beckera, Lommela a také na Lassalla v Německu, aby zasílali listu příspěvky; s Weydemeyerem si dopisuje o vydávání listu.
10. dubna Marx píše článek „Nálada veřejnosti v Berlíně“, v němž konstatuje, že ve všech vrstvách německého národa zesiluje revoluční neklid. Článek je uveřejněn v „New-York Daily Tribune“ 28. dubna.
Polovina dubna —
2. června
Marx vyhovuje prosbě maďarského politika Szemera a seznamuje se s jeho brožurou „Maďarsko v letech 1848—1860“, která se zabývá cestami ke zřízení nezávislého Maďarska; v dopise Szemerovi ostře kritizuje jeho brožuru za apologetiku Bonaparta a Palmerstona.
18. dubna —
5. října
Žalobu pro pomluvu, kterou Marx podal na redaktora „National-Zeitung“ Zabela, zamítá postupně berlínské státní zastupitelství, berlínský městský soud, komorní soud i Nejvyšší soud.
Konec dubna —
začátek května
V souvislosti s povstáním v Palermu a rozmachem národně osvobozeneckého hnutí v Itálii píše Marx článek, v němž oceňuje neohrožený boj obyvatelstva Sicílie proti cizímu útlaku. Příspěvek nazvaný „Sicílie a Sicilané“ vychází 17. května jako úvodník v „New-York Daily Tribune“.
Květen — listopad Při práci na pamfletu proti Vogtovi studuje Marx politické a diplomatické dějiny 19. století a dělá si z knih, novin a parlamentních zpráv výpisky o problémech zahraniční politiky Napoleona III.
Začátek května Marx posílá do „New-York Daily Tribune“ dva příspěvky o vnitropolitické situaci v Prusku. Oba jsou uveřejněny 19. května pod názvem „Přípravy k nadcházející Napoleonově válce na Rýně“.
10. května Engels seznamuje Marxe s podmínkami své další práce u firmy Ermen & Engels po smrti svého otce.
Kolem
12.—25. května
Engels dostává zprávu, že jeho matka těžce onemocněla, a odjíždí do Barmenu. Na zpáteční cestě do Manchesteru se nakrátko zastavuje u Marxe v Londýně.
Polovina května Marx dostává dopis od ruského spisovatele Nikolaje Ivanoviče Sazonova, který je hluboce rozhořčen Vogtovou pomluvou. Vyzdvihuje velký význam Marxovy knihy „Ke kritice politické ekonomie“, která vyšla roku 1859, pro rozvoj ekonomického myšlení, a sděluje Marxovi, že jeden z profesorů moskevské university vyložil obsah jeho knihy ve zvláštní přednášce.
28. května —
asi 7. června
Marx a Engels sledují vývoj národně osvobozeneckého hnutí v Itálii a objasňují v tisku jeho hlavní etapy. Marxův článek o Garibaldiho tažení („Garibaldi na Sicílii...“) uveřejňuje ‚‚New-York Daily Tribune“ 14. června, Engelsův článek „Garibaldi na Sicilii“ vychází v témže listě 22. června jako úvodník.
2. června Marx v dopise Lassallovi charakterizuje zahraničně politický postoj stoupenců anglického politika Davida Urquharta a formuluje v této souvislosti některé taktické principy proletářských revolucionářů ve vztahu k dočasným spojencům z buržoazního tábora.
13. června Marx píše čtánek „Zajímavosti z Pruska“, v němž se zabývá chystanou konferencí německých panovníků za účasti Napoleona III. článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 30. června.
Kolem 19. června Marx navštěvuje německého publicistu Borkheima a radí mu, aby napsal odpověď na brožuru bonapartisty Abouta „Prusko v roce 1860“; v následujících měsících dává Borkheimovi pokyny k obsahujeho práce a čteji v korektuře.
Kolem 25. června Engels píše článek „Britská dobrovolnická vojska“, v němž charakterizuje třídní složení dobrovolnické armády. Příspěvek vychází 11. července v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník.
Konec června,
10. a 14. července
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Britský obchod“ a dva další články pod názvem „Situace v britském továrním průmyslu“, v nichž rozborem zpráv továrních inspektorů za první pololetí roku 1860 dokazuje, že zesílilo vykořisťování dělnické třídy v Anglii. První článek je uveřejněn 16. července jako úvodník, druhé dva vycházejí 6. a 24. srpna.
23. července Marx se v jednom příspěvku zabývá roztržkou mezi Garibaldim a Cavourem. Příspěvek vychází v „New-York Daily Tribune“ 8. srpna s názvem „Zajímavosti ze Sicílie. — Garibaldiho spor s La Farinou. — Garibaldiho dopis“.
Kolem 24. července
a koncern července
Vzhledem k agresívním plánům bonapartovské Francie píše Engels články „Britské obranné stavby“ a „Mohl by Londýn padnout do rukou Francouzům?“, v nichž analyzuje oficiální plány na obranu Anglie. Články jsou uveřejněny v „New-York Daily Tribune“ 10. a 11. srpna jako úvodníky.
28. července
3. srpna
Marx posílá do „New-York Daily Tribune“ článek o nepokojích v Sýrii a článek „Rusko-francouzské spojenectví“. Zdůrazňuje v nich, že zostření vnitřních rozporů nutí vládní kruhy Francie a Ruska hledat východisko ve válce. Články jsou uveřejněny 11. a 16. srpna.
7. srpna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Daň z papíru. — Císařův dopis“, v němž rozebírá nedemokratický postup při přijímání návrhů zákonů v anglickém parlamentě. Článek vychází 22. srpna.
8. srpna Engels píše článek „Garibaldiho tažení“, v němž vysoko oceňuje bojové kvality Garibaldiho revolučního vojska; zároveň ukazuje protilidový charakter neapolské královské armády. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 23. srpna.
11. srpna Engels se účastní přehlídky dobrovolnických střelců v Newtonu a dostává od redaktorů anglického vojenského časopisu „The Volunteer Journal, for Lancashire and Cheshire“ [„Časopis dobrovolníků pro Lancashire a Cheshire“] nabídku, aby napsal do tohoto časopisu článek o newtonské přehlídce.
14. srpna —
8. září
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ čtyři příspěvky o ekonomických otázkách. Články „Nová sardinská půjčka.— Chystaná francouzská a indická půjčka“, „Úroda v Evrope“, „Ceny obilí. — Evropské finance a válečné přípravy. — Východní otázka“ a „Britský obchod“ vycházejí 28. srpna, 6., 10. a 29. září.
16. srpna Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Rakouský nemocný“, v němž hodnotí reakční vnitřní i zahraniční politiku rakouského císaře a poukazuje na růst revolučních sil v rakouské říši. Článek vychází 1. září jako úvodník.
Kolem 24. srpna Engels píše článek „Přehlídka anglických dobrovolnických střelců“ a posílá jej redakci darmstadtské „Allgemeine Militär-Zeitung“ [„Všeobecné vojenské noviny“], kde je článek uveřejněn 8. záři. Anglický překlad článku posílá Engels do „Volunteer Journal“, který uveřejňuje článek 14. září s úvodními poznámkami redakce a pod názvem „Zpráva o přehlídce v Newtonu v německém listě“.
Začátek září V článcích „Garibaldiho postup“ a „Garibaldi v Kalábrii“ píše Engels o úspěších revolučních vojsk v jižní Itálii. Články uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 21. a 24. září jako úvodníky.
Polovina září —
polovina října
Engels pracnje na stati „Francouzská lehká pěchota“, která je uveřejněna ve „Volunteer Journal“ 21. září, 5. a 20. října.
17. a 27. září Marx analyzuje ve dvou příspěvcích zahraniční politiku Francie a Ruska a zabývá se předpoklady revolučního sjednocení Itálie a Německa. Články „Rusko využívá Rakouska. — Varšavská schůzka“ a „Pruské záležitosti. — Prusko, Francie a Itálie“ uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 10. a 15. října.
První polovina října —
konec listopadu
Engels píše pro „Volunteer Journal“ dva články s názvy „Dobrovolnické dělostřelectvo“ a „Dobrovolnické ženijní vojsko, jeho význam a pole působnosti“, které jsou věnovány otázkám organizace dělostřeleckých a ženijních dobrovolnických vojsk. Články vycházejí v časopise 13. října, 24. listopadu a 1. prosince.
Kolem 15. října Engels dostává od redakce „Allgemeine Militär-Zeitung“ nabídku na trvalou spolupráci s tímto listem.
23. října Reorganizace pruské armády dává Marxovi podnět k napsání článku „Válečné přípravy v Prusku“, který je otištěn v „New-York Daily Tribune“ 8. listopadu.
Konec října 1860 —
první polovina
ledna 1861
Engels píše článek „Dějiny rýhované pušky“, v němž z hlediska historického materialismu sleduje vývoj tohoto základního druhu ručních palných zbraní. Článek vychází ve „Volunteer Journal“ v osmi pokračováních od 3. listopadu 1860 do 19. ledna 1861. Jednu část článku přetiskuje anglický vojenský list „The Army and Navy Gazette“ [„Armádní a námořní noviny“] 27. ledna 1861.
8. listopadu Marx dokončuje práci na pamfletu „Pan Vogt“.
10. listopadu Marx studuje finanční situaci Anglie a výsledky svého studia shrnuje v článku, který vychází 24. listopadu v „New-York Daily Tribune“ s názvem „Napětí na peněžním trhu“.
17. listopadu Marx píše předmluvu k pamfletu „Pan Vogt“.
19. listopadu —
prosinec
Jenny Marxová onemocněla na černé neštovice; po dobu její nemoci žijí děti u W. Liebknechta; Marx pečuje o těžce nemocnou ženu.
Kolem 22. listopadu Engels dokončuje pro „Novou americkou encyklopedii“ stať „Válečné loďstvo“. Stať vychází roku 1861 v XII. svazku encyklopedie.
24. listopadu Protože všechny pruské soudní instance odmítly Marxovu žalobu proti „National-Zeitung“, posílá Marx prohlášení redakcím několika německých listů. V augsburské „Allgemeine Zeitung“ jc toto prohlášení uveřejněno 1. prosince. Marx v něm ohlašuje vydáni spisu proti Vogtovi.
Konec listopadu —
19. prosince
Marx se zabývá přírodovědou. Čte Darwinovu knihu „O původu druhů“ a v dopise Engelsovi ji charakterizuje jako „přírodovědecký základ“ svého světového názoru.
1. prosince Vychází Marxův pamflet „Pan Vogt“, v němž Marx hájí proletářskou stranu před pomlouvačnými útoky buržoazie. Na základě dokumentárního materiálu Marx nezvratně dokazuje, že Vogt je placený agent Ludvíka Bonaparta.
20. prosince Engels dostává zprávu, že redakce „Volunteer Journal“ hodlá vydat jeho články, uveřňované v časopise, jako zvláštní sborník pod názvem „Články pro dobrovolníky“.
24. prosince 1860
a konec ledna 1861
Engels píše dva články věnované narůstání revoluční krize v Rakousku a Německu. Článek „Rakousko. — Postup revoluce“ uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 12. ledna, článek „Hnutí v Německu“ vychází v tomto listě 12. února 1861 jako úvodník.

1861

18.—22. ledna Marx žádá Engelse, aby napsal kritický článek k vyhlášení královské amnestie v Prusku, protože tato amnestie se nevztahovala na německé emigranty, účastníky revoluce let 1848—1849. Engelsův příspěvek posílá Marx do listů „Times“ [„Doba“] a „The Standard“ [„Prapor“], ale redakce těchto novin odmítají článek uveřejnit.
28. ledna Marx dostává od redaktora „New-York Daily Tribune“ Charlese Dany zprávu, že po dobu šesti týdnů nebudou v listě otiskovány jeho příspěvky a že vydavatelé odmítli zaplatit několik jeho neuveřejněných článků. V důsledku toho se Marxova rodina ocitá ve velmi svízelné hmotné situaci.
Konec ledna Engels přepracovává pro „Volunteer Journal“ článek „Francouzské ozbrojené síly“, určený původně pro „New-York Daily Tribune“, která jej ale neuveřejnila. „Volunteer Journal“ otiskuje článek 2. února.
Zaěátek února Engels čte knihu maršála Bugeauda „Poznámky o jednotlivých otázkách války“ a dělá si výpisky z té části knihy, která je věnována fyzickým a morálním činitelům v boji pěchoty. Výňatky z Bugeaudovy knihy, které Engels přeložil do angličtiny a opatřil úvodními poznámkami, otiskuje „Volunteer Journal“ pod názvem „Maršál Bugeaud o morálnlm činiteli v boji“ 9. a 16. února a 2. března.
Druhá polovina února
— konec května
Marx studuje dějiny starověku, čte v řečtině kapitolu o občanských válkách z Appianových „Římských dějin“ a znovu pročítá Thukydidovy „Dějiny války peloponéské“.
28. února — kolem 16. března Marx zajíždí do Zalt Bommelu v Holandsku ke svému strýci Lionu Philipsovi.
Kolem 16. března Vychází samostatný sborník „Článků pro dobrovolníky“, který ohsahuje pět vojenských článků B. Engelse, otištěných ruku 1860 a počátkem roku 1861 ve „Volunteer Journal“.
17. března —
12. dubna
Marx je v Berlíně. Jedná s Lassallem o společném vydávání novin v Německu a na základě výnosu o amnestii podniká kroky k obnovení svého pruského státního občanství. Když dostává od královského policejního presidenta Zedlitze odmítavou odpověď na svou žádost, podává na policejní správě v místě bydliště novou žádost o opětné udělení občanství a dává Lassallovi plnou moc, aby podnikl potřebné kroky.
   Marx je v novinářské lóži přítomen jednomu zasedání dolní sněmovny pruského zemského sněmu.
Kolem 16.—19. dubna Po krátkém pobytu v Elberfeldu a Barmenu přijíždí Marx do Kolína nad Rýnem, kde se setkává s advokátem K. Schneiderem, který byl obhájcem v kolínském procesu proti komunistům roku 1852, a také s někdejším obžalovaným v tomto procesu Johannem Jakobem Kleinem. Marx navštěvuje rovněž vdovu po Rolandu Danielsovi, členu kolínské obce Svazu komunistů.
19.—29. dubna Marx zajíždí na dva dny do Trevíru k matce a pak se přes Cáchy, Zalt Bommel, Rotterdam a Amsterdam vrací do Londýna.
Začátek května —
začátek června
Marx se domlouvá s francouzským emigrantem Simonem Bernardem, účastníkem revoluce z let 1848—1849, a s chartistickým vůdcem Ernestem Jonesem o tom, že zorganizují v Londýně protestní shromáždění proti zatčení Blanquiho v Paříži a proti krutému zacházení, kterému je ve vězení vystaven. Současně podniká Marx opatření, aby tisk rozšířil zprávy o Blanquiho těžkých podmínkách ve vězení.
7—10. května Marx a Engels si v dopisech vyměňují názory na možnost vydávání novin v Německu. Rozhodují se odmítnout Lassallův návrh na společné vydávání novin, neboť Lassalle si kladl nepřijatelné podmínky. (Žádal mj., aby byl pověřen vedením redakce.)
Kolem 20.—
23. května
Engels je na návštěvě u Marxe v Londýně. Marx jej podrobně informuje o výsledcích své cesty do Německa.
10. června Marx dostává od redaktora vídeňského buržoazně liberálního listu „Die Presse“ [„Tisk“] Maxe Friedländera nový návrh na spolupráci. Friedländer žádá Marxe, aby mu poslal pro začátek dva články o občanské válce v USA a o situaci v Anglii. Marx návrh na spolupráci přijímá, neboť jde o list velmi populární mezi německými čtenáři. který v zahraničně politických otázkách zaujímá protibonapartistický postoj, ale články prozatím ještě neposílá, protože se list staví příznivě k rádoby konstituční Schmerlingově vládě Rakousku.
Polovina června 1861
— listopad 1862
V souvislosti s politickými událostmi ve Spojených státech Marx a Engels velmi pozorně zkoumají příčiny vzniku občanské války v USA a na podkladě pečlivého studia amerického tisku a jiných pramenů docházejí k závěru, že hlavním smyslem války v USA je otázka otroctví. Marx a Engels přikládají boji amerického lidu proti otroctví černochů ohromný význam a ve svých článcích a zprávách zdůrazňují, že ze strany severních států má válka pokrokový charaktcr.
Kolem 18. června Marx dostává z Berlína zprávu, že policejní president zamítl jeho žádost o udělení pruského občanství.
19. června Marx sděluje Engelsovi, že dostal dopis od blízkého přítele Blanquiho, francouzského publicisty Watteaua (Denonville), a vyjadřuje své uspokojení nad tím, že se znovu podařilo navázat bezprostřední styky s revoluční stranou ve Francii.
Srpen 1861 —
červenec 1863
Marx pokračuje v práci na zamýšleném velkém ekonomickém díle, v němž se rozhodl prozkoumat celý souhrn problémů kapitalistického výrobního způsobu a zároveň podrobit kritice buržoazní politickou ekonomii; výsledky Marxova zkoumáni a jeho výpisky tvoři obšírný rukopis o 23 sešitech, který má souhrnný název „Ke kritice politické ekonomie“ a je pokračováním prvního sešitu, vydaného pod stejným názvem v Berlíně roku 1859.
Srpen—prosinec Během práce na svém ekonomickém díle Marx podrobně studuje problémy přeměny peněz v kapitál a výroby absolutní nadhodnoty; dále začíná zkoumat otázku výroby relativní nadhodnoty.
Konec srpna —
první polovina září
Marx je u Engelse v Manchesteru. Posílá odtud dotaz redakci „Die Presse“, jakou politickou pozici zaujímá list vůči vládní krizi v Rakousku.
   Účastní se na výročním shromáždění „Asociace pro podporu vědeckého rozvoje“ 4.—11. září zasedáni sekce ekonomických věd a statistiky.
18. a 21. září Marx obnovuje spolupráci s „New-York Daily Tribune“, která byla přerušena v lednu 1861, a píše pro list články „Americká otázka v Anglii“ a „Britský obchod s bavlnou“. Články jsou otištěny 11. a 14. října.
3. října —
konec října
Engels tráví dovolenou u příbuzných v Německu.
5. a 12. října Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články, v nichž odhaluje lživé výmysly palmerstonovskčho tisku o událostech v Americe. Články nazvané „Londýnské ‚Times‘ a lord Palmerston“ a „Londýnské ‚Times‘ o orleánských princích v Americe“ vycházejí 21. října a 7. listopadu.
20. října
a konec října
Marx začíná spolupracovat s vídeňským listem „Die Presse“ a posílá do redakce dva články „Občanská válka v Severní Americe“ a „Občanská válka ve Spojených státech“, v nichž z hlediska historického materialismu rozebírá předpoklady, charakter a hybné síly občanské války v USA. Články jsou uveřejněny 25. října a 7. listopadu.
29. října Marx dostává od Friedländera zprávu, že byl od 1. listopadu ustanoven stálým londýnským dopisovatelem listu „Die Presse“.
Listopad — začátek
prosince
Engels pokračuje ve spolupráci s „Volunteer Journal“; jeho články „Dobrovolničtí důstojníci“ a „Poučení z americké války“ uveřejňuje časopis 22. listopadu a 6. prosince.
Kolem 1.— 18.
listopadu
Marx píše pět článků o krizových jevech v anglickém hospodářství a o finanční krizi ve Francii. Články „Krize v Anglii“, „Národohospodářské poznámky“, „Monsieur Fould“ a „Finanční situace Francie“ otiskuje „Die Presse“ 6., 9., 19. a 23. listopadu; článek „Britský obchod“ vychází v „New- York Daily Tribune“ 23. listopadu.
7. a 8. listopadu Ve dvou zprávách o anglo-francouzsko-španělské intervenci v Mexiku poukazuje Marx na kolonizátorský charakter intervence a na to, že skutečným organizátorem intervence je anglická Palmerstonova vláda. Články, z nichž jeden vychází v „Die Presse“ 12. listopadu a druhý v „New-York Daily Tribune“ 23. listopadu, jsou nazvány „Intervence v Mexiku“.
10. listopadu Marx posílá Watteauovi peníze, sebrané mezi německými dělníky v emigraci na vydání brožury o Blanquiho procesu. V dopise Watteauovi charakterizuje Blanquiho jako vynikajícího činitele „francouzské proletářské strany“.
Kolem 19. listopadu V souvislosti se sesazením abolicionistického generála Fremonta z funkce vrchního velitele armády v Missouri píše Marx pro „Die Presse“ příspěvek o vnitropolitické situaci ve Spojených státech. Pod názvem „Fremontovo sesazení“ je článek uveřejněn 25. listopadu.
Kolem 26. listopadu Marx dostává od Lassalla zprávu, že jeho žádost o opětné udělení pruského občanství pruský ministr vnitra definitivně zamítl.
28. listopadu —
31. prosince
Po zadržení anglického poštovního parníku „Trent“ ameriekou válečnou lodí píše Marx řadu článků věnovaných tomuto anglo-americkému konfliktu. Pranýřuje v nich postoj anglické vlády, sympatizující s otrokáři, a vyjadřuje naději že k válce mezi Anglií a Spojenými státy nedojde. Články „Incident s ‚Trentem‘“, „Anglo-americký spor“, „Hlavní postavy dramatu ‚Trent‘“, „Spor o aféru s ‚Trentem‘“, „Washingtonský kabinet a západní mocnosti“ a „Francouzský zpravodajský humbuk. — Ekonomické důsledky války“ otiskuje „Die Presse“ 2., 3., 8., 11. a 25. prosince 1861 a 4. ledna 1862. Článek „Nejnovější zpráva a její účinek v Londýně“ je otištěn v „New-York Daily Tribune“ 19. prosince.
7. prosince 1861
— 31. ledna 1862
Když se anglo-americké vztahy po incidentu s „Trentem“ zostřily, píše Marx řadu článků o růstu protiválečných nálad v Anglii. Články „Jak se vyvíjí nálada v Anglii“ a „Veřejné mínění v Anglii“ otiskuje „New-York Daily Tribune“ 25. prosince 1861 a 1. ledna 1862. Články „Mínění novin a mínění lidu“, „Mítink na podporu Ameriky“ a „Protiintervenční nálada“ otiskuje „Die Presse“ 31. prosince 1861, 5. ledna a 4. února 1862.
10. prosince Na Marxe se obrací člen londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku Weber s prosbou, aby názory německého vulgárního ekonoma Wirtha a jeho list „Der Arbeitgeber“ [„Zaměstnavatel“] podrobil kritickému rozboru, s nímž by se vystoupilo proti Wirthovi v německém tisku.
10. a 13. prosince Marx píše pro „Die Presse“ články „Krize v otázce otroctví“ a „Z Ameriky“, v nichž konstatuje, že na Severu roste hnutí za likvidaci otroctví. Články vycházejí 14. a 17. prosince.

1862

Leden—únor Marx přistupuje k práci na „Teoriích o nadhodnotě“; v tomto díle kriticky hodnotí dějiny politické ekonomie od poloviny 17. století. Během této práce zkoumá problémy kapitalistické reprodukce, kriticky rozebírá takzvané „Smithovo dogma“ a formuluje základní teze své teorie reprodukce, kterou později podrobně rozpracoval ve druhém díle „Kapitálu“.
14. a 17. ledna Marx píše pro „Die Presse“ články „K historii zatajené Sewardovy depeše“ a „Státnický čin lorda Johna Russella“, v nichž odhaluje intervenční plány Palmerstonovy vlády proti Spojeným státům. Články jsou otištěny 18. a 21. ledna 1862.
Polovina ledna
a začátek února
Marx píše pro „Die Presse“ články „Statistické údaje o železnicích“ a „K bavlnářské krizi“, v nichž analyzuje oficiální statistiky anglické vlády a manchesterské obchodní komory. Články vycházejí 23. ledna a 8. února.
28. ledna Marx píše článek „Dělnický mítink v Londýně“, v němž vysoko oceňuje internacionalistický postoj anglické dělnické třídy v době hrozící intervence proti Spojeným státům. Článek otiskuje „Die Presse“ 2. února.
Únor—Červen Marx vede živou korespondenci s německým socialistou, emigrantem Karlem Wilhelmem Eichhoffem, který zahájit v londýnském týdeníku „Hermann“ polemiku proti maloburžoaznímu demokratu Kinkelovi. Marx posílá materiály jednak Eichhoffovi, jednak do Německa členu neustadtského tělocvičného spolku Wilhelmu Weberovi a pomáhá tak k odhalení německých maloburžoazních demokratů, kteří se přimkli k pruskému buržoazně liberálnímu Národnímu spolku.
7. února Marx píše článek „Parlamentní debata o adrese“, v němž ukazuje na reakční charakter zahraniční politiky anglické vládní oligarchie. Článek otiskuje „Die Presse“ 12. února.
15. února Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Zmatky okolo Mexika“; poukazuje v něm na zostření rozporů mezi účastníky intervence v Mexiku, které vyvolal Ludvík Bonaparte svým úmyslem vytvořit v Mexiku císařství a postavit mu do čela svého chráněnce, rakouského arcivévodu Maxmiliána. Článek je otištěn 10. března. Je to poslední Marxův článek otištěný v „New-York Daily Tribune“.
Kolem 25. února Marx píše článek „Americké problémy“, kde ostře kritizuje způsob, jakým vrchní velitel armády Severu McClellan vede válku, a analyzuje Lincolnova opatření k posílení armády Severu. Článek uveřejňuje „Die Presse“ 3. března.
   Marx dostává ze Švýcarska dopis od mnohaletého pracovníka německého dělnického hnutí Johanna Philippa Beckera; žádá ho v něm o pomoc při vydání své práce „Jak a kdy?“, která se zabývá otázkou sjednocení Německa. Marx podniká řadu kroků, aby Beckerovi pomohl.
Konec února Marx píše pro „Die Presse“ článek o uchvatitelské politice carského Ruska na Dálném východě. Článek není uveřejněn.
Březen Engels píše článek o průběhu válečných akcí ve Spojených státech, který uveřejňuje „Volunteer Journal“ 14. března pod názvem „Válka v Americe“. Marx překládá článek do němčiny, na několika místech jej doplňuje a posílá jej „Die Presse“, kde je uveřejněn 26. a 27. března s názvem „Americká občanská válka“. Marx a Engels v něm rozebírají své vlastní vojenskostrategické úvahy o této válce a vyjadřuji přesvědčení, že v ní Sever zvítězí.
30. března —
asi 25. dubna
Marx je na návštěvě u Engelse v Manchesteru. Spolu s Eichhoffem, který přijel na několik dní z Liverpoolu, projednávají postup proti maloburžoaznímu demokratu Kinkelovi.
Kolem 13. dubna Redaktor „New-York Daily Tribune“ Charles Dana navrhuje Marxovi, aby přestal listu posílat příspěvky, neboť za poslední dva měsíce otiskl list pouze dva Marxovy články. Dana zároveň Marxovi sděluje, že sám hodlá z redakce odejít.
Kolem 28. dubna Marx odmítá Friedländerův návrh, aby psal pro „Die Presse“ speciální příspěvky o světové průmyslové výstavě, která bude zahájena v Londýně 1. května, protože návštěva výstavy by pro něho byla velmi nákladná. Návrh, aby posílal listu nadále jeden článek týdně, Marx přijímá.
28. dubna Marx píše pro „Die Presse“ článek o mexickém dobrodružství Napoleona III. Článek, nazvaný „Mezinárodní Mirèsova aféra“, vychází 2. května.
   V dopise Engelsovi Marx žádá, aby mu Engels poslal pro „Die Presse“ článek o bitvě u Corinthu a aby ho dále pravidelně informoval o hlavních událostech občanské války v USA.
   Marx píše Lassallovi dopis, v němž mu navrhuje, aby napsal pro časopis „Unsere Zeit“ [„Naše doba“], vydávaný Brockhausem v Německu, recenzi na první sešit Marxovy práce „Ke kritice politické ekonomie“.
5. května Engels, který studuje organizaci indické domorodé armády, prosí Marxe, aby mu poslal parlamentní zprávu a materiály anglického ministerstva války k této otázce.
   Engels dále podrobně sleduje válečné události v Severní Americe a posílá Marxovi v dopise podrobný popis bitvy u Corinthu a bojů ve Virgínii.
16. a 18. května
a 14. června
Když vojska Severu dobyla New Orleans, důležité politické a vojenské centrum otrokářské Konfederace, píše Marx pro „Die Presse“ články „Anglický tisk a pád New Orleansu“, „Smlouva proti obchodu s otroky“ a „Anglická humanita a Amerika“. Rozebírá v nich další perspektivy občanské války v USA a konečného řešení problému otroctví. Články jsou uveřejněny 20. a 22. května a 20. června.
23.—25. května Engels v dopise Marxovi podrobně rozebírá situaci na hlavních válčištích v USA. Marx píše na základě tohoto materiálu článek „Situace na americkém válčišti“, který je uveřejněn v „Die Presse“ 30. května.
Červen Marx pročítá Rodbertusovu knihu: „Třetí dopis Kirchmannovi, vyvrácení Ricardova učení o pozemkové rentě a zdůvodnění nové teorie renty“. V dopise Lassallovi kritizuje Marx Rodbertusovu i Ricardovu teorii renty.
Červen—červenec Protože Marx přestal spolupracovat s „New-York Daily Tribune“, trpí jeho rodina velkou nouzí. Jenny Marxová se marně pokouší prodat část mužovy knihovny. S Engelsovou pomocí splácí Marx část dluhů.
Červen—srpen V průběhu práce na „Teoriích o nadhodnotě“ Marx rozvíjí svou teorii průměrného zisku a výrobní ceny a teorii diferenciální i absolutní pozemkové renty v kapitalismu. O výsledcích svých výzkumů podrobně informuje Engelse v dopisech z 2. a 9. srpna.
Kolem 6. června Marx dostává zprávu od německého emigranta Steffena Bostonu, že maloburžoazní demokrat Heinzen napadá v časopise „Der Pionier“ [„Průkopník“] proletářské revolucionáře. Steffen prosí Marxe, aby mu poslal materiály o Heinzenově dřívější politické činnosti, aby na jeho útoky mohl odpovědět.
Polovina června V souvislosti s tím, že ve své ekonomické práci kritizuje Malthusovy reakční názory, čte Marx Darwinovu knihu „O původu druhů“ a zjišťuje, že Darwinova teorie je popřením malthuziánství.
Kolem 5. července Marx navštěvuje Schweigerta, bývalého kapitána rakouské armády, který bojoval v Itálii ve vojsku Garibaldiho. Ze Sehweigertova vyprávění se dovídá o plánech německého důstojníka Rüstowa na „osvobození“ Německa, které sdílel Lassalle. Marx tyto dobrodružné plány ostře kritizuje.
9. července —
4. srpna
Marx se často schází s Lassallem, který přijel do Londýna na světovou průmyslovou výstavu. Lassalle informuje Marxe o svém úmyslu zahájit mezi německými dělníky agitaci za zavedení všeobecného hlasovacího práva a zorganizovat pomocí junkerskoburžoazní pruské vlády výrobní družstva, která by prý pomohla vyřešit sociální otázku. Marx ostře odsuzuje reformistickou podstatu Lassallova programu a taktiky; konstatuje, že se s Lassallcm politicky neshoduje naprosto v ničem, kromě několika velmi vzdálených konečných cílů.
16. července Marx píše pro „Die Presse“ článek o reakční zahraniční politice anglické vlády. Článek vychází 20. července s názvem „Potlačená debata o Mexiku a spojenectví s Francií“.
30. července —
10. září
Marx a Engels pozorně sledují události v Americe a vzájemně si v dopisech vyměňuji názory na perspektivy občanské války v USA. Přestože Engels má určité pochybnosti vzhledem k vážným nedostatkům v organizaci armády a vojenským neúspěchům Severu, Marx, vycházeje z celého souhrnu politických a vojenských faktorů, vyjadřuje své pevné přesvědčení o konečném vítězství Severu. Své hledisko vykládá Marx v článku „Ke kritice amerických poměrů“, který vychází v „Die Presse“ 9. srpna.
2. srpna Engels se zúčastní přehlídky anglických dobrovolníků v Heaton Parku poblíž Manchesteru. V článku „Přehlídka dobrovolníků v Anglii“, který posílá do „Allgemeine Militär-Zeitung“, hodnotí stav bojové přípravy dobrovolníků. Článek je uveřejněn 1. a 8. listopadu.
Po 9. srpnu Marx se obrací na redakci newyorského abolicionistického listu „The Evening Post“ [„Večerní pošta“] s návrhem na spolupráci.
22. srpna Marx píše pro „Die Presse“ článek „Abolicionistické projevy v Americe“, v němž poukazuje na růst a seskupování sil požadujících okamžité zrušení otroctví černochů. Článek je uveřejněn 30. srpna.
27. srpna Marx jako dopisovatel listu „Die Presse“ dostává stálou vstupenku na světovou prúmyslovou výstavu v Londýně.
28. srpna —
kolem 7. září
Marx odjíždí do Zalt Bommelu ke svému strýci Lionu Philipsovi a do Trevíru k matce, aby urovnal finanční záležitosti. Na zpáteční cestě se v Kolíně nad Rýnem setkává účastníkem revoluce z let 1848—1849 v Německu Kappem; Kapp informuje Marxe o tom, že němečtí revoluční emigranti bojují v americké občanské válce na straně severních států.
Září Při kritickém rozboru Ricardovy teorie akumulace rozvíjí Marx v „Teoriích o nadhodnotě“ svou teorii kapitalistické akumulace a hospodářských krizí.
   Nanejvýš těžká hmotná situace rodiny nutí Marxe, aby se prostřednictvím svého bratrance Augusta Philipse pokusil vstoupit do služeb jedné anglické železniční kanceláře, ale nedostává místo.
11. září Na Engelse se obrací Eichhoff s prosbou, aby pomohl rozšířit mezi německými emigranty brožuru Wilhelma Webera „Moje vyloučení z neustadtského tělocvičného spolku“, která byla v Německu zakázána. V brožuře Weber kritizuje postoj maloburžoazních demokratů ke sjednocení Německa.
11.—30. září Marx píše pro „Die Presse“ tři články o těžké situaci anglických dělníků, způsobené bavlnářskou krizí, a o lidových mítincích, konaných v Anglii na obranu Garibaldiho. Články „Mítink na podporu Garibaldiho“, „Dělnická bída v Anglii“ a „Mítinky na podporu Garibaldiho. — Bída bavlnářských dělníků“ jsou otištěny 17. a 27. září a 4. října.
12.—29. září Engels jede na zotavenou do Německa přes Belgii a Lucembursko. Cestou po březích Mosely a Rýna a po Durynsku navštěvuje příbuzné v Barmenu a Engelskirchenu.
První polovina října
1862 — září 1864
Marx a Engels udržují pravidelnou korespondenci s Wilhelmem Liebknechtem, který se vrátil z emigrace do Německa, a dostávají od něho informace o stavu dělnického hnutí v Německu; Marx orientuje Liebknechtovu praktickou činnost na propagaci idejí vědeckého komunismu mezi německými dělníky.
7. října Marx píše článek „K událostem v Severní Americe“, v němž vítá proklamaci presidenta Lincolna o likvidaci otroctví. Článek vychází v „Die Presse“ 12. října.
Druhá polovina
října
Marxe navštěvuje účastník revoluce z let 1848—1849 v Německu Victor Schily, který přijel z Paříže.
Konec října Na základě oficiálních statistických údajů píše Marx článek „Výroba chleba“, v němž poukazuje na nesnesitelné pracovní podmínky dělníků v anglických pekárnách. Článek vychází v „Die Presse“ 30. října.
4—29. listopadu Marx píše pro „Die Presse“ pět článků, v nichž hodnotí výsledky prvního období občanské války v USA. Články „K situaci v Severní Americe“, „Příznaky rozkladu v jižní Konfederaci“, „Volební výsledky v severních státech“, „Sesazení McClellana“ a „Anglická neutralita. — K situaci v jižních státech“ vycházejí 10., 14., 23. a 29. listopadu a 4. prosince. Těmito články končí Marxova spolupráce „Die Presse“.
Kolem 18. listopadu Engels dostává od redakce „Allgemeine Militär-Zeitung“ návrh, aby posílal častějšĺ příspěvky, které by redakce uveřejňovala v rubrice „Vojenské dopisy z Anglie“. Redakce také žádá Engelse, aby informoval německé čtenáře o technických výsledcích, kterých bylo dosaženo v anglické armádě.
Prosinec Marx zpracovává první náčrt oddílu „Kapitál a zisk“, který svým obsahem odpovídá prvním třem oddílům budoucího třetího dílu „Kapitálu“.
Kolem 5.—
13. prosince
Marx je několik dní na návštěvě u Engelse v Manchesteru a navštěvuje také Eichhoffa v Liverpoolu.
28. prosince Marx sděluje v dopise německému lékaři Ludwigu Kugelmannovi, účastníku revoluce z let 1848— 1849, že má v úmyslu vydat další sešit své práce „Ke kritice politické ekonomie“ jako samostatnou práci s názvem „Kapitál“ a s podtitulem „Ke kritice politické ekonomie“. Zároveň Marx prosí Kugelmanna, aby mu napsal o situaci v Německu. Tímto dopisem začíná Marxova pravidelná korespondence s Kugelmannem.

1863

Leden Marx končí práci na vlastním textu „Teorií o nadhodnotě“, které hodlá vydat později jako závěrečný, historicko-kritický díl „Kapitálu“. Zároveň sestavuje náčrt osnovy I. a III. části „Kapitálu“, podle níž pak byl napsán I. a III. díl této práce. V prvním má Marx v úmyslu prozkoumat výrobní proces kapitálu, ve třetím pak problémy kapitálu a zisku.
   Při práci na kapitole o strojích se Marx vrací ke svým sešitům obsahujícím dřívější výpisky z historie techniky a navštěvuje v Geologickém institutu přednášky o technologii.
   Konec Marxovy spolupráce s „Die Presse“ znamená pro Marxovu rodinu velkou nouzi. Engels se dovídá o bědné situaci Marxovy rodiny a poskytuje jí značnou peněžní pomoc.
6. ledna Umírá Engelsova žena Mary Burnsová.
28. ledna Marx se seznamuje s Lassallovým „Dělnickým programem“, který v dopise Engelsovi charakterizuje jako „špatnou vulgarizaci ‚Manifestu Komunistické strany‘“.
První polovina února Marx trpí v důsledku stálého přepracování očním zánětem; lékaři mu radí dočasně přerušit práci.
Polovina února Marx a Engels přijímají s velikou účastí zprávu o vypuknutí polského povstání. Protože přikládají mimořádný význam revolučnímu řešení polské otázky, rozhodují se vydat jménem londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku provolání k polskému povstání. Podrobnější výklad svých názorů zamýšlejí podat v brožuře „Německo a Polsko. Vojensko-politické úvahy kolem polského povstání roku 1863“, z níž si Marx bere za úkol napsat politickou a Engels vojenskou část. Marx vyjadřuje naději, „že se láva tentokrát povalí z východu na západ“ a prosí Engelse, aby pozorně sledoval, co píše o polském povstání orgán ruské revoluční emigrace „Kolokol“ [„Zvon“].
Druhá polovina
února—začátek
března
Marx a Engels sbírají materiál pro brožuru o Polsku a pořizují si četné výpisky z novin a knih o historii Polska, Pruska a Ruska. Na základě tohoto materiálu píše Marx dva přípravné náčrtky brožury, v nichž podrobně rozebírá uchvatitelskou politiku Pruska a carského Ruska vůči Polsku a sleduje historii vzestupu hohenzollernské dynastie. Brožura zůstává nedokončena.
Březen—červenec Marx delší dobu studuje v Britském muzeu. K té části svého ekonomického díla — budoucího „Kapitálu“ — která už je napsána, si pořizuje doplňkové výpisky z knih o dějinách politické ekonomie; výpisky zaplňují 8 sešitů. Na základě tohoto materiálu píše Marx jednotlivé historicko-kritické eseje a poznámky, doplňující vlastní text „Teorií o nadhodnotě“, zejména obšírnou esej o Pettym.
26. března Marx se zúčastní velkého dělnického mítinku ve Svatojakubském paláci, který organizuje londýnská rada tradeunionů jako výraz solidarity anglické dělnické třídy se severoamerickými státy v jejich boji proti otroctví.
Začátek dubna 1863
— první polovina
září 1864
Marx a Engels dále pozorně sledují vývoj dělnického hnutí v Německu. V dopisech Liebknechtovi zdůvodňuje Marx taktiku proletářských revolucionářů a vykládá své stanovisko k Lassallově činnosti. Protože Lassallově agitaci přisuzují do jisté míry kladnou úlohu v tom, že vymaňuje německé dělníky z vlivu buržoazní pokrokářské strany, rozhodují se Marx a Engels zatím veřejně proti Lassallovi nevystupovat. Prostřednictvím svých stoupenců v Německu, především Liebknechta, se snaží působit na Všeobecný německý dělnický spolek, aby pomohli dělníkům, kteří do něho vstoupili, přejít na revoluční stanovisko.
Kolem 8. dubna Engels se zabývá přírodovědou, čte Lyellovy „Geologické důkazy o pravěku lidstva“ a Huxleyho práci „O postavení člověka v živé přírodě“.
13. dubna Marx posílá redakci listu „Berliner Reform“ [„Berlínská reforma“] prohlášení, ve kterém se ohrazuje proti nesprávnému výkladu svého jednání s Lassallem z jara 1861 o společném vydávání novin v Německu. Prohlášení je uveřejněno 17. dubna.
Květen Engels se znovu zabývá studiem srbského jazyka a čte srbské národní písně vydané Vukem Karadžičem.
Červen Engels čte první dva svazky Kinglakeovy knihy „Invasion of the Crimea“ [„Invaze na Krym“], které právě vyšly, a píše o nich pro „Allgemeine Militär-Zeitung“ recenzi nazvanou „Kinglake o bitvě na Almě“. Rukopis zůstává nedokončen.
Začátek července Marx se hodně zabývá matematikou, zejména diferenciálním a integrálním počtem.
6. července V dopise Engelsovi podává Marx výklad a grafické znázornění procesu reprodukce kapitálu.
Srpen 1863—
prosinec 1865
Marx se rozhoduje vyložit teoretickou část svého ekonomického díla systematičtěji a začíná psát jeho novou variantu. V průběhu této práce vzniká nový rukopis tří dílů „Kapitálu“.
21. srpna Marx se setkává s polským plukovníkem Lapińskim, který přijel do Londýna, aby tu zformoval německou legii na pomoc bojujícím Polákům. Marx pomáhá Lapińskému zorganizovat mezi německými emigranty sbírku na financování legie.
Konec září Engels navštěvuje liverpoolský přístav a píše pro „Allgemeine Militär-Zeitung“ článek o rozvoji obrněného loďstva a dělostřelectva v americké občanské válce. Článek není uveřejněn.
Polovina října Engels je na zotavené u své matky v Německu.
Konec října —
listopad
Z pověření londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku píše Marx provolání o Polsku, v němž vyzývá k uspořádání sbírky ve prospěch účastníků polského povstání. V provolání Marx zdůrazňuje, že „bez nezávislého Polska není nezávislého a jednotného Německa“. Provolání, které podepsali členové spolku Bolleter, Lessner, Wilhelm Wolff, Johann Georg Eccarius a jiní, je vydáno jako samostatný leták a rozesláno představitelům německé emigrace v Londýně. Padesát výtisků provolání je na žádost sekretáře Všeobecného německého dělnického spolku Vahlteicha a na Marxovo doporučení posláno do Německa Liebknechtovi, aby je rozšířil v organizacích spolku.
Listopad Marx vážně onemocněl furunkulózou.
3. prosince Engels píše Marxovi, že zamýšlí napsat brožuru o Šlesvicko-holštýnské otázce, a prosí ho, aby se pokusil najít pro tuto brožuru nakladatele v Německu. Engelsův plán není uskutečněn.
7. prosince Marx, jemuž zemřela matka, odjíždí do Trevíru.
Kolem 19, prosince Cestou zajíždí Marx na jeden den do Frankfurtu nad Mohanem k příbuzným.
21. prosince 1863—
19. února 1864
Vzhledem k dědickým záležitostem se Marx zdržuje v Zalt Bommelu u strýce Liona Philipse, který je vykonavatelem matčiny závěti, a je znovu postižen furunkulózou. P0 uzdraveni odjíždí ze Zalt Bommelu, pobývá dva dny v Amsterdamu a Rotterdamu a pak se vrací do Londýna.

1864

Počátek roku 1864 Engels píše pro „Allgemeine Militär-Zeitung“ článek „Anglická armáda“. Rukopis článku zůstává nedokončen.
První polovina února V souvislosti se zahájením dánské války píše Engels článek „Početní síla armád ve Šlesviku“. Článek je uveřejněn v listu „The Manchester Guardian“ [„Manchesterský strážce“] 16. února.
Březen Marx se stěhuje do nového bytu s adresou: 1, Modena Villas, Maitland Park, Haverstock Hill.
12. března Marx odjíždí na několik dní do Manchesteru, aby seznámil Engelse s výsledky své cesty do Německa a Holandska.
21. dubna Marx navštěvuje vydavatele londýnského listu „The Free Press“ [„Svobodný tisk“] Colleta a hovoří sním o šlesvicko-holštýnské otázce.
3. května Protože těžce onemocněl Marxův věrný druh a spolubojovník Wilhelm Wolff odjíždí Marx do Manchesteru. Za pobytu v Manchesteru se Marx setkává se svými soudruhy Eichhoffem, Strohnem a Dronkem a obnovuje také přátelské vztahy s Ernestem Jonesem.
13. května Marx, Engels a skupina jejich přátel a spolubojovníků se zúčastni pohřbu Wilhelma Wolffa. Marx pronáší nad jeho hrobem řeč.
19. května Marx se vrací spolu s Engelsem do Londýna. Engels pobývá čtyři dny u Marxe na návštěvě.
Konec května—červen Marx sestavuje stručný přehled dat k životu a činnosti Wilhelma Wolffa a chystá se napsat jeho podrobný životopis. Poněvadž mu chybějí údaje o dřívější Wolffově činnosti, obrací se na redaktora „Breslauer Morgen-Zeitung“ [„Vratislavský ranní list“] Elsnera se žádostí, aby mu poslal chybějící materiál. Marx svůj úmysl neuskutečni.
1. června—kolem
16. června
Marx několikrát navštěvuje solingenské dělníky, emigranty Fritze Molla a Julia Melchiora, kteří cestují přes Londýn do USA. Moll a Melchior informují Marxe o stavu dělnického hnutí v Porýnské provincii a o činnosti Všeobecného německého dělnického spolku. Marx pomáhá organizovat peněžní sbírku, aby mohli odjet do Ameriky, a dává jim doporučující dopis pro německého emigranta Abrahama Jacobiho, který žije v New Yorku.
3. června V dopise Engelsovi se Marx kriticky vyjadřuje o Lassallově knize „Kapitál a práce. Pan Bastiat-Schulze von Delitzsch, ekonomický Julián“, kterou označuje za plagiát svého díla „Námezdní práce a kapitál“.
27. června Engels píše pro „Allgemeine Militär-Zeitung“ článek „Anglické ozbrojené síly proti Německu“, který je uveřejněn 6. července.
Konec června—
začátek července
Marx píše pro „Free Press“ článek o postoji Ruska k dánské válce roku 1864. Článek není otištěn.
Konec června—
první polovina srpna
Marx se zabývá přírodovědou a čte práce Carpenterovy, Lordovy, Köllikerovy, Spurzheimovy, Schwannovy a Schleidonovy.
Druhá polovina
roku 1864
Až na několik přestávek, vyvolaných zhoršeným zdravotním stavem, pokračuje Marx v práci na novém rukopise „Kapitálu“.
7. července Engels je zvolen členem představenstva Schillerova ústavu německých politických emigrantů v Manchesteru.
Kolem 20. července—
10. srpna
Marx je na zotavené v Ramsgate.
8. září—první
polovina října
Po krátkodobém pobytu u Marxe v Londýně a u své matky, která je na zotavené v Ramsgatu, odjíždí Engels do Šlesviku-Holštýna, aby se seznámil s politickou situací v zemi a se stavem rakousko-pruské armády.
Kolem 12—14. září Marx dostává dopis od Liebknechta, v němž Liebknecht na žádost řady členů Všeobecného německého dělnického spolku navrhuje Marxovi, aby nyní po Lassallově smrti převzal vedení Spolku. Marx odepisuje Liebknechtovi, že je za určitých podmínek ochoten převzít povinnosti předsedy Spolku.