Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Data k životu a činnosti
březen 1853 - prosinec 1855



1853
Březen—
začátek dubna
Na Balkáně a na Blízkém východě se zostřily rozpory mezi západními mocnostmi a carským Ruskem; Marx a Engels si v dopisech sdělují názory na východní otázku.
   Na Marxovu žádost píše Engels pro „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“] články, v nichž rozbírá podstatu východní otázky a vyslovuje se pro její revoluční řešení, pro vytvoření demokratických slovanských států na Balkáně. V „New-York Daily Tribune“ ze 7., 12., 19. a 21. dubna vychází Marxův a Engelsův článek „Britská politika. — Disraeli. — Emigranti. — Mazzini v Londýně. — Turecko“ a Engelsovy články „Oč vskutku jde v Turecku“, „Turecká otázka“ a „Co bude s evropským Tureckem?“ (tyto tři jako úvodníky).
Asi první polovina
března — duben
Marx považuje za hlavní úkol rozpracovat své ekonomické učení, proto pokračuje v důkladném studiu politické ekonomie; Čte anglickou ekonomickou literaturu a dělá si výpisky z děl Spencerových, Newmanových, Opdykových, Banfleldových a jiných autorů a z časopisu „Economist“ [„Ekonom“]. Všímá si zejména oběhu peněz, pozemkového vlastnictví a renty, lidnatosti a úlohy státu v hospodářském životě.
   Materiálu získaného při studiu ekonomických otázek Marx hojně využívá ve své novinářské činnosti.
duben Engels se vrací ke studiu vojenské vědy; zabývá se především průběhem revoluční války v Uhrách a války v Itálii vletech 1848—1849 a vypracovává taktiku revoluční armády, kdyby došlo k boji proti carskému Rusku.
   Engels přikládá velký význam otázce perspektiv revolučního hnutí v Rusku. Proto čte Gercenovu knihu „O vývoji revolučních idejí v Rusku“ ve francouzském vydání z roku 1851.
   Engels pokračuje ve studiu ruského jazyka a věnuje pozornost také jižním slovanským jazykům.
Duben—květen Marx se zajímá o dějiny a další vývoj koloniálních a závislých asijských zemí. Čte knihy MacCullochovy, Klemmovy, Bernierovy, Saltykovovy a jiná díla o dějinách a ekonomice Indie a Číny a dělá si z nich výpisky. Když se v anglickém parlamentě má projednávat otázka správy Indie, studuje Marx parlamentní Modré knihy a dějiny Východoindické společnosti.
Duben—prosinec Marx a Engels stále udržují spojení s bývalými členy Svazu komunistů Josephem Weydemeyerem a Adolphem Clussem a pomáhají jim propagovat ideje vědeckého komunismu ve Spojených státech. Weydemeyer a Cluss spolupracují s listem „Die Reform“ [„Reforma“], orgánem spolku německých dělníků v Americe (Americký dělnický svaz). Marx a Engels získávají pro spolupráci s tímto listem Eccaria, Piepera, Dronka a další své stoupence. „Reform“ přetiskuje některé Marxovy a Engelsovy články z „New-York Daily Tribune“.
1. a 8. dubna Marx píše dva články o „revolučním spiknutí“, které inscenovala berlínská policie a kterého anglická vláda využila k zostření policejního dozoru nad politickými emigranty v Londýně. Články „Berlínské spiknutí“ a „Berlínské spiknutí. — Londýnská policie. — Mazzini. — Radecký“ vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 18. a 21. dubna.
Kolem 9. dubna—
květen
Marx a Engels se znovu pokoušejí najít vydavatele pro svou práci „Velikáni emigrace“, namířenou proti předákům maloburžoazní demokracie; rukopis se však nepodaří vydat.
9. dubna Marx se dověděl od Clusse, že ve Spojených státech má vyjít série Hirschových pomlouvačných článků pod názvem „Oběti špionáže. Ospravedlňující zápisky W. Hirsche“, a píše článek „Hirschova dobrovolná přiznání“. Odhaluje v něm spojení mezi Hirschem a jedním z pohlavárů sektářské frakce vyloučené ze Svazu komunistů, Willichem, a odmítá lež šířenou Hirschem, že prý Marx předal pruské policii rukopis „Velikánů emigrace“. Marxův článek uveřejňuje „Belletristisches Journal und New-Yorker Criminal-Zeitung“ [„Beletristický časopis a Newyorské noviny pro otázky kriminalistiky“] 5. května.
12. dubna Engels v dopise Josephu Weydemeyerovi rozbírá hospodářskou a politickou situaci v Evropě a vyslovuje řadu myšlenek o perspektivách nové revoluce na kontinentě a o taktice proletářské strany v příštích revolučních bojích v Německu. Weydemeyer uveřejňuje část dopisu v listu „Reform“ ze 4. května jako nepodepsaný článek.
   Marx dál soustavně pomáhá Ernestu Jonesovi při vydávání a redigování chartistického listu „The Peopleʼs Paper“ [„Lidové noviny“]. Píše pro tyto noviny článek „Nová finanční eskamotáž aneb Gladstonovy pence“, jímž zahajuje řadu svých statí odhalujících protilidový charakter rozpočtu koaliční vlády. Článek vychází v listu 16. dubna. Obdobný článek „Velké činy vlády“ posílá Marx do „New-York Daily Tribune“, která jej uveřejňuje 27. dubna.
Polovina dubna Marx dostává od Clusse zprávu, že jeho článek „Vévodkyně ze Sutherlandu a otroctví“, otištěný v „New-York Daily Tribune“ 9. února 1853, uveřejnil ve zkráceném znění německý demokratický list vycházející v Americe „Der Wecker“ [„Budík“] ve svém čísle z 28. března i řada jiných amerických novin.
19. dubna—
kolem 25. dubna
Marx píše další články o Gladstonově rozpočtu. Články „Libry, šilinky a pence aneb třídní rozpočet a komu jde k duhu“ a „Mýdlo pro lid, pamlsek pro ‚Times‘. — Koaliční rozpočet“ otiskuje chartistický list „Peopleʼs Paper“ 23. a 30. dubna. Dva jiné články „Feargus OʼConnor. — Porážka vlády. — Rozpočet“ a „Nepokoje v Cařihradě. — Duchaření v Německu. — Rozpočet“ vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 3. a 6. května.
Kolem 24. dubna V Bostonu (Spojené státy) vychází jako brožura Marxova práce „Odhalení o kolínském procesu proti komunistům“.
26.—29. dubna Engels píše na Marxovu žádost pro „New-York Daily Tribune“ stať o politické situaci ve Švýcarsku. Marx článek doplňuje zprávou o tom, jak anglická vláda pronásleduje emigranty, a odesílá jej 29. dubna. Redakce novin článek rozdělila, první část otiskla 14. května pod názvem „Raketová aféra. .— Švýcarské povstání“ a druhou 17. května pod názvem „Politická situace švýcarské republiky“.
26. dubna Marx dostává anonymní zprávu, že do Londýna přijel náčelník berlínské policie Stieber a pruský policejní úředník Goldheim a že W. Hirsch je s nimi stále ve spojení. Marx si ověřuje správnost těchto údajů a zasílá je Weydemeyerovi a Clussovi, aby je uveřejnili v americkém dělnickém tisku. Marx se o tom zmiňuje také v článku „Raketová aféra. — Švýcarské povstání“ v „New-York Daily Tribune“.
   Marx v dopise Engelsovi uvádí řadu faktů o tom, že se v Anglii a ve Francii omezuje průmyslová výroba a obchod, a ukazuje vratkost kapitalistické prosperity.
Konec dubna Marxova rodina je v těžké tísni, protože Marx má potíže s vydáváním svých prací a honoráře z „New-York Daily Tribune“ přicházejí nepravidelně. Engels podporuje Marxovu rodinu.
30. dubna—
19. května
Marx je v Manchesteru na návštěvě u Engelse.
Květen—Červen Engels studuje dějiny východních národů, učí se persky a 4te v originálu Háfizovy básně a Mirchondova historická díla.
20. května Marx píše článek „Revoluce v Číně a v Evropě“. Rozbírá v něm příčiny a charakter tchajpchingského povstání v Číně a dokazuje, že čínské události nutně ovlivní ekonomický a politický vývoj Evropy. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 14. června jako úvodník.
   Engels dostává od Weydemeyera peníze vybrané ve Spojených státech jako pomoc pro členy Svazu komunistů odsouzené v kolínském procesu a pro jejich rodiny. Peníze byly vybrány na výzvu Marxe, Engelse a jejich stoupenců. Engels je zasílá Marxovi, aby je předal Freiligrathovi, pokladníku pro příjem peněz určených odsouzeným a jejich rodinám.
24. května Marx začíná psát pro „New-York Daily Tribune“ sérii 4lánků o Indii. Přistoupil k této práci proto, že se v parlamentě mělo projednávat prodloužení charty Východoindické společnosti. První z těchto článků „Holandské záležitosti. — Dánsko. — Konverze britského státního dluhu. — Indie. — Turecko a Rusko“ vychází 9. června.
Kolem 25. května Engels čte Forsterův „Historický zeměpis Arábie“.
Kolem 26. května
— 14. června
Marx a Engels si v dopisech sdělují názory na historický vývoj východních zemí. K sociálně ekonomickým vztahům na Východě Marx poznamenává, že zde neexistuje soukromé pozemkové vlastnictví.
   Na Marxovu radu čte Engels Bernierovu knihu o státu Velkých Mughalů v Indii.
27. května—
7. června
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články o hlavních otázkách evropské politiky. Věnuje pozornost především vývoji konfliktu mezi Ruskem a Tureckem a postoji, který k němu zaujímá západoevropská diplomacie. Marxovy články „Mazzini. — Švýcarsko a Rakousko. — Turecká otázka“, „Turecká otázka. — ‚Times‘. — Rozpínavost Ruska“ a „Ruský podvod. — Gladstonův neúspěch. — Východoindické reformy Charlese Wooda“ vycházejí 10., 14. a 22. června.
Kolem 31. května Engels dostává z Ameriky 440 výtisků Marxovy brožury „Odhalení o kolínském procesu proti komunistům“, která vyšla v Bostonu. Nechává si několik výtisků pro Manchester a ostatní posílá Marxovi.
Konec května—
počátek června
Marx a Engels se dovídají od Weydemeyera a Clusse, že se v německém tisku v Americe rozvinula polemika mezi nimi a Willichem. Když totiž vyšlo Marxovo „Odhalení o kolínském procesu proti komunistům“, Willich v několika svých článcích napadl Marxe.
Červen Marx sbírá v knihovně Britského muzea materiál ke svým článkům pro „New-York Daily Tribune“. Studuje zvláště knihy o Indii od Chapmana, Dickinsona, Milla, Campbella, Murraye a jiných autorů a dělá si z nich výpisky o anglickém koloniálním systému, o ekonomickém a politickém zřízení Indie.
   Studuje také řadu prací k dánským dějinám (Droysen, Samwer, Olshausen) a pořizuje si z nich výpisky. Výsledků tohoto studia využívá ve svých článcích pro „New-York Daily Tribune“ při objasňování událostí v Dánsku.
Červen — srpen Marx si dopisuje s Lassallem a projednává s ním, jak ilegálně přepravit do Německa brožuru „Odhalení o kolínském procesu proti komunistům“ a jak ji zde kolportovat. Engels navrhuje přepravit ji v balících příze. Tento plán se však neuskutečnil.
Začátek června—
polovina července
Marx se z mnoha stran dovídá, že američtí čtenáři vysoce hodnotí jeho články v „New-York Daily Tribune“.
2. června Marx si v dopise Engelsovi rozhořčeně stěžuje, že redakce „New-York Daily Tribune“ uveřejňuje některé jeho i Engelsovy důležité, zásadní články jako nepodepsané úvodníky. Oznamuje, že chce redaktorovi listu Danovi poslat dopis a protestovat proti tomu, že takto zachází s jeho články.
2.—9. června Marx a Engels stále morálně i hmotně pomáhají svým spolubojovníkům, bývalým členům Svazu komunistů. Snaží se najít práci Wilhelmu Wolffovi a Wilhelmu Pieperovi.
10. června Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Britské panství v Indii“. Odhaluje v něm metody anglické koloniální nadvlády v Indii. Rozvíjí zde také myšlenku, kterou Engels vyslovil v dopise ze 6. června, že angličtí kolonizátoři zničili svým hospodařením indické zemědělství. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 25. června.
14. června V dopise Engelsovi se Marx kriticky vyjadřuje o knize amerického ekonoma Careye „Otroctví u nás a za hranicemi“ a o jiných jeho pracích, v nichž hlásá harmonii třídních zájmů a obhajuje kapitalismus.
Polovina června V dopise adresovaném Clussovi radí Marx jemu a Weydemeyerovi, aby dál spolupracovali s listem „Reform“, přestože v jeho redakci získávají stále větší vliv maloburžoazní živly. Marx zdůrazňuje, že Weydemeyerova a Clussova práce v tomto listě je velmi důležitá, protože proletářští revolucionáři v Americe nemají k dispozici žádný jiný tisk. Marx posílá Clussovi kritické poznámky ke Careyovým ekonomickým názorům; Cluss použil těchto poznámek v jednom ze svých článků, které vyšly v září v listu „Reform“.
17. června Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, v němž podává přehled hlavních otázek britské vnitřní a zahraniční politiky a píše o šířícím se stávkovém hnutí v Anglii a o pokusech obnovit chartistickou agitaci. Od této chvíle Marx ve svých článcích pro noviny soustavně osvětluje otázky dělnického hnutí v Anglii. Článek „Anglická prosperita. — Stávky. — Turecká otázka. — Indie“ vychází v „New-York Daily Tribune“ 1. července.
Kolem 20. června Cluss oznamuje Marxovi, že na zasedání ústředního výboru Amerického dělnického svazu, kde se projednávalo zaměření listu „Reform“, se většina vyslovila pro linii, kterou vytyčil Weydemeyer v duchu Marxových a Engelsových teoretických a taktických zásad.
24. června Marx píše článek „Východoindická společnost, její historie a výsledky její činnosti“. Osvětluje v něm dějiny koloniálních výbojů a loupeží anglických vládnoucích tříd v Indii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 11. července.
25. června Marx píše článek o irském pachtýřském právu. Odhaluje v něm lupičské metody, jimiž angličtí landlordi vykořisťují irské rolnictvo. Článek „Indická otázka. — Irské pachtýřské právo“ vyšel v „New-York Daily Tribune“ 11. července.
Nejdříve počátkem
července
Engels čte Gercenovo provolání proti nevolnictví „Den sv. Jiří! Den sv. Jiří! Ruské šlechtě“, které vydala Svobodná ruská tiskárna v Londýně.
Asi červenec —
listopad
Marx studuje parlamentní debaty, diplomatické dokumenty a materiál k období 1807—1850. Zajímá se zvláště o anglickou zahraniční politiku v této době.
1. července Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ zprávu o rusko-tureckém konfliktu a o stávkovém hnutí v Anglii; noviny ji otiskují 14. července.
9. července K Engelsovi přijíždí s doporučením od Marxe německý emigrant Abraham Jacoby, jeden z obžalovaných v kolínském procesu proti komunistům. Engels zařizuje jeho pobyt v Manchesteru.
12. července Když se Marx dověděl, že Rusko okupovalo podunajská knížectví, píše do „New-York Daily Tribune“ článek proti výbojné politice carského Ruska a kritizuje také postoj, který v této otázce zaujímá anglická vláda. Marxův článek „Rusko-turecké komplikace. — Uhýbání a vykrucování britské vlády. — Nesselrodova poslední nóta. — Východoindická otázka“ vychází 25. července.
19. července Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, v němž znovu osvětluje rusko-turecký konflikt a pokusy západoevropské diplomacie zasahovat do něho. Odůvodňuje zde také svou a Engelsovu myšlenku, že by se na Balkáně měly vytvořit demokratické slovanské státy. Článek „Otázka války. — Jednání parlamentu. — Indie“ vychází 5. srpna.
22. července Marx píše článek „Budoucí výsledky britského panství v Indii“; shrnuje jím své stati o Indii a dochází k závěru, že britské koloniální panství v této zemi musí být svrženo. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 8. srpna.
29. července—
12. srpna
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ řadu článků, v nichž formou přehledů osvětluje základní problémy evropské politiky. Marxovy články „Porážka vlády ve finanční otázce. — Drožky. — Irsko. — Ruská otázka“, „Dávka z inzerátů. — Ruské akce. — Dánsko. — Spojené státy v Evropě“, „Otázka války. — Britské obyvatelstvo a výsledky obchodu. — Činnost parlamentu“ a další vycházejí od 12. do 24. srpna.
Konec července —
začátek srpna
Engels přijíždí do Londýna, aby se tam sešel se svou matkou, která přijela na čas z Německa.
16. a 19. srpna Marx píše dva články o projednávání turecké otázky v anglickém parlamentě a rozbírá v nich postoj Anglie k východní otázce. Články uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 2. září pod názvy „Urquhart. — Bern. — Turecká otázka ve sněmovně lordů“ a „Turecká otázka v dolní sněmovně“.
Kolem 19. srpna Marx dostává prostřednictvím Freiligratha dopis od bývalého člena Svazu komunistů Karla Kleina, který mu navrhuje navázat spojení mezi členy bývalého londýnského ústředního výboru Svazu komunistů a bývalými obcemi Svazu v Solingen, Elberfeldu a Düsseldorfu. Ve své odpovědi Kleinovi radí Marx zachovat samostatnou organizaci továrních dělníků a chránit ji před pronikáním maloburžoazních živlů. Z konspirativních důvodů doporučuje Marx, aby se spojení s Londýnem udržovalo jen osobními styky.
23. srpna Marx píše článek „Události na kontinentě a v Anglii“, v němž objasňuje východní otázku a hodnotí právě zakončené parlamentní zasedání v Anglii. Přitom odhaluje reakční politiku koaliční vlády a anglického parlamentu. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 5. září.
30. srpna Když se v listu „The Morning Advertiser“ [„Ranní oznamovatel“] rozvířila polemika kolem Bakunina a když přitom byla napadena „Neue Rheinische Zeitung“ [„Nové porýnské noviny“], píše Marx otevřený dopis redaktorovi listu „Morning Advertiser“ a objasňuje v něm poměr „Neue Rheinische Zeitung“ k Bakuninovi. Marxův dopis uveřejňuje „Morning Advertiser“ 2. září.
30. srpna —
27. září
Marx píše řadu článků o hospodářské situaci v Evropě. V těchto článcích ukazuje, že v ekonomice předních evropských zemí — Anglie a Francie — se objevují příznaky blížící se hospodářské krize. Články „Zvýšení cen obilí. — Cholera. — Stávky. — Hnutí námořníků“ a „Politické události. — Nedostatek chleba v Evropě“ a další otiskuje „New-York Daily Tribune“ 15. září až 17. října.
3.—4. září V souvislosti s další polemickou poznámkou proti „Neue Rheinische Zeitung“, která se objevuje v „Morning Advertiser“, píše Marx druhý dopis redakci listu. Protože redakce odmítá tento dopis otisknout, uveřejňuje Marx svou odpověď 10. září v chartistickém listu „Peopleʼs Paper“.
9. září Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o Peelově bankovním zákonu z roku 1844. Článek tam vychází jako úvodník 24. září.
29. září V souvislosti s ruskými a tureckými válečnými přípravami píše Engels článek „Rusové v Turecku“, ve kterém analyzuje poměr ozbrojených sil na Dunaji. Tímto článkem začínají vojenské přehledy, které Engels soustavně psal během krymské války. Článek otiskuje „New-York Daily Tribune“ 17. října jako úvodník.
   Ve svém dopise Marxovi uvádí Engels konkrétní údaje o situaci v jednotlivých odvětvích anglického hospodářství.
4. října —
6. prosince
Na základě hlubokého rozboru materiálu z Modrých knih, parlamentních zpráv, diplomatických dokumentů a tisku píše Marx sérii článků, v nichž odhaluje Palmerstona. Charakterizuje v nich Palmerstona jako představitele vládnoucí oligarchie a podává hodnocení celého anglického vládního systému. Celá série článků vychází v listu „Peopleʼs Paper“ od 22. do 24. prosince pod společným názvem „Lord Palmerston“. Většina těchto článků vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodníky. Jednotlivé články této série přetiskuje německy list „Reform“.
7. října V systematickém osvětlování průběhu stávkového hnutí v Anglii pokračuje Marx v článku „Otázka války. — Finanční záležitosti. — Stávky“. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 21. října.
12. října V dopise Engelsovi rozbírá Marx situaci ve Francii a navrhuje mu, aby napsal článek o důsledcích, které mohou vyplynout pro bonapartistický režim z blížící se hospodářské krize.
Kolem 21. —
27. října
Engels píše dva články o vojenské situaci, která vznikla na Balkáně a na Kavkaze, když turecká vláda vyhlásila Rusku válku. Články „Přesuny armád v Turecku“ a „Svatá válka“ vycházejí v „New-Yorku Daily Tribune“ jako úvodníky 8. a 15. listopadu.
Asi v listopadu Marx se dotazuje Dany, zda by bylo možno otisknout v Americe články o dějinách německé filosofie.
5. listopadu Redakce „Peopleʼs Paper“ uveřejňuje sérii článků „Lord Palmerston“ a ve zvláštní poznámce upozorňuje čtenáře na význam této série pro odhalení politiky anglických vládnoucích tříd.
Kolem 8. listopadu Engels píše článek „Průběh turecké války“, ve kterém rozbírá průběh bojů mezi ruskou a tureckou armádou na Dunaji. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 25. listopadu.
11. listopadu Marx posílá do „New-York Daily Tribune“ příspěvek, který napsal společně s Engelsem. Redakce uveřejňuje Engelsovu část článku 28. listopadu jako úvodník s názvem „Porážky Rusů“. Marxova část článku, která vyvrací lživá tvrzení anglického buržoazního tisku, že prý se postavení anglických dělníků zlepšuje, vychází v témž čísle jako samostatný článek s názvem „Dělnická otázka“.
15. listopadu Marx píše článek „Prosperita. — Dělnická otázka“. Vyvrací v něm tvrzení anglického buržoazního časopisu „Economist“, že hospodářská prosperita v Anglii je trvalého charakteru. Z Marxova článku se dovídáme o agitaci chartistického vůdce Ernesta Jonese za svolání dělnického parlamentu. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 30. listopadu.
Kolem 18. listopadu Engels soustavně sleduje vojenské události a píše další článek o průběhu turecké války. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 7. prosince jako úvodník.
Kolem 20. listopadu V dopise Adolphu Clussovi vyslovuje Marx řadu kritických poznámek o Urquhartových názorech na dějiny a o jeho postoji k východní otázce. Cluss používá Marxových poznámek ve svém článku „David Urquhart“, který vychází v listu „Reform“ 19. prosince.
Kolem 21. listopadu Marx dostává od Clusse výtisky listu „Belletristisches Journal und New-Yorker Criminal-Zeitung“ s Willichovým článkem namířeným proti Marxově práci „Odhalení o kolínském procesu proti komunistům“.
Kolem 21.—
28. listopadu
Marx píše pamflet proti Willichovi „Rytíř šlechetného vědomí“. Odhaluje v něm sektářskou činnost a dobrodružnou taktiku maloburžoazních živlů v dělnickém hnutí.
Kolem 22. listopadu Engels dostává od Marxe text Willichova článku proti Marxovi. Na Marxovu žádost píše Engels prohlášení, ve kterém vyvrací Willichovy výmysly. Posílá prohlášení Marxovi, aby je použil ve své práci „Rytíř šlechetného vědomí“. Marx vložil Engelsovo prohlášení do textu své práce.
25. listopadu Weydemeyer, Cluss a Jacoby uveřejňují v „Belletristisches Journal und New-Yorker Criminal-Zeitung“ prohlášení, ve kterém odmítají Willichovy pomlouvačné útoky na Marxe. V tomto prohlášení používají materiálu, který jim poslal Marx.
29. listopadu Marx posílá svůj pamflet „Rytíř šlechetného vědomí“ Clussovi, aby jej otiskl v Americe. Pamflet vychází v polovině ledna 1854 v New Yorku.
   Marx osvětluje ve svém článku pro „New-York Daily Tribune“ agitaci za svolání dělnického parlamentu, kterou rozvinul Jones a další chartističtí vůdci. Článek „Manteuffelův projev. — Náboženské hnutí v Prusku. — Mazziniho výzva. — Londýnská městská rada. — Russellovy reformy. — Dělnický parlament“ vychází 12. prosince.
Kolem 2. prosince Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Válka na Dunaji“, jeden ze série vojenských přehledů. Článek vychází jako úvodník 16. prosince.
2.—9. prosince Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články, v nichž rozbírá postoj západoevropských mocností k rusko-turecké válce. Články „Turecká válka. — Nesnáze průmyslu“ a „Čtyřstranná dohoda. — Anglie a válka“ vycházejí 16. a 26. prosince.
13. prosince Marx píše článek „Ruské vítězství. — Postavení Anglie a Francie“, v němž konstatuje, že v říši Napoleona III. narůstají ekonomické a politické rozpory, které ukazují na nepevnost bonapartistického režimu. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 27. prosince.
Kolem 14. prosince Marx dostává od svého příbuzného Jaana Carela Juty návrh, aby se stal spolupracovníkem deníku „Zuid-Afrikaan“ [„Jihoafričan“], který vycházel v Kapském Městě.
Polovina prosince Aby se osvobodil od práce účtárenského úředníka u firmy „Ermen a Engels“, snaží se Engels stát se vojenským dopisovatelem některého londýnského listu. Tak by získal volný čas k napsání plánované knihy o dějinách revoluční války v Uhrách v letech 1848 až 1849 a mohl by žít v Londýně s Marxem. Tento pokus se nezdařil.
Druhá polovina
prosince
K Marxovi přijíždí z Düsseldorfu Gustav Levy jako představitel několika bývalých obcí Svazu komunistů v Porýnské provincii. Snaží se dokázat Marxovi nutnost povstání továrních dělníků v Iserlohnu, Solingenu a jiných městech Porýnské provincie. Marx mu objasňuje nevčasnost a marnost takového povstání za tehdejších poměrů v Německu.
Kolem 16. prosince Jeden z Marxových článků o Palmerstonovi, uveřejněný v „New-York Daily Tribune“ pod názvem „Palmerston a Rusko“, vychází jako brožura v Tuckerově nakladatelství v Londýně. Celý náklad je v několika týdnech rozebrán.
16. prosince Marx píše článek „Palmerstonova demise“. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 31. prosince.
20. prosince Marx posílá do „New-York Daily Tribune“ článek o tom, jak tisk reagoval na Palmerstonovu demisi. Článek v novinách nevyšel.
Kolem 23. prosince Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Průběh turecké války“, který patří do série vojenských přehledů. Na základě informací z anglického tisku v něm popisuje bitvu u Sinopu a boj u Achalciche. Článek vychází jako úvodník 9. ledna 1854.
Konec prosince Marx dostává od Dany odpověď na svůj návrh, že by napsal články o dějinách německé filosofie. Jako podmínku pro uveřejnění těchto článků v jednom z amerických časopisů zdůrazňuje Dana, že by nesměly obsahovat nic, co by se mohlo dotknout náboženského cítění Američanů. Marx takové články nenapsal.
Konec prosince 1853—
1. ledna 1854
Engels je na návštěvě u Marxe v Londýně.
1854
Leden—prosinec Marx pokračuje ve studiu politické ekonomie, soustavně shromažďuje statistické a jiné údaje o konkrétní ekonomice a část jich používá ve svých článcích pro list „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“].
   Engels pilně pracuje na otázkách teorie vojenství a na konkrétním rozboru válečných událostí, které pravidelně objasňuje ve svých vojenských přehledech, jež píše na Marxovu žádost pro „New-York Daily Tribune“.
1. ledna Po několikadenní návštěvě u Marxe v Londýně odjíždí Engels zpět do Manchesteru.
2. ledna Marx dostává od Charlese Dany, redaktora „New-York Daily Tribune“, dopis ze 16. prosince 1853 se zprávou, že článek „Válka na Dunaji“, který poslal, byl tak jako předešlé vojenské přehledy otištěn bez podpisu jako úvodník.
5. ledna Marx sděluje Engelsovi, že přehledy, které na Marxovu žádost napsal pro „New-York Daily Tribune“, vyvolaly v Americe senzaci a že se jejich autorství přisuzuje známému generálu Scottovi.
8. ledna Když anglická a francouzská eskadra vpluly do Černého moře, píše Engels článek, ve kterém rozebírá další vyhlídky války a s ní spojenou možnost revoluce v Evropě. Článek vychází jako úvodník pod názvem „Evropská válka“ v „New-York Daily Tribune“ 2. února. 3.—4. února jej v německém překladu otiskuje newyorský list „Die Reform“ [„Reforma“], orgán spolku německých dělníků v Americe (Amerického dělnického svazu).
10. ledna Londýnský nakladatel Tucker navrhuje Marxovi, aby znovu vydal pamflet „Palmerston a Rusko“, neboť první vydání je již rozebráno. Marx souhlasí.
   Marx posílá Engelsovi dopis od bývalého člena Svazu komunistů Adolpha Clusse, dopisovatele listu „Reform“. Marx si s Clussem stále dopisuje a pomáhá mu svými radami při šíření idejí vědeckého komunismu v Americe. Cluss ho pravidelně informuje o německé maloburžoazní emigraci v Americe.
14. ledna Na návrh svého příbuzného J. C. Juty píše Marx článek „Válka na Východě“ pro list „Zuid Afrikaan“ [„Jihoafričan“], který vychází v Kapském Městě. Článek vychází v listě 6. března. Další dva články, které Marx odeslal 14. února a 14. března, v listě otištěny nebyly.
Polovina ledna V New Yorku vychází Marxův pamflet „Rytíř šlechetného vědomí“; Marx v něm na příkladě Willicha odhaluje sektářství, frázovitost a demagogickou hru na revoluci, jimiž se vyznačují předáci maloburžoazní emigrace. Pamflet vydal německý emigrant v USA, bývalý člen Svazu komunistů Joseph Weydemeyer.
18. ledna Marx sděluje Engelsovi svůj názor na bitvu u Četati a prosí ho, aby na toto téma napsal článek pro „New-York Daily Tribune“.
19. ledna Engels píše článek „Poslední bitva v Evropě“ o bitvě u Četati. Článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 8. února jako úvodník.
20. ledna Marx píše článek „Válečné události na Východě. — Rakouské a francouzské finance. — Opevnění Cařihradu“. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 8. února.
Druhá polovina ledna Marx jedná o vydání nového pamfletu o Palmerstonovi, který by byl sestaven z jeho článků v „New-York Daily Tribune“.
27. ledna Marx a Engels píší článek „Opevnění Cařihradu. — Dánská neutralita. — Složení anglického parlamentu. — Neúroda v Evropě“. V části pojednávající o složení anglického parlamentu Marx vysvětluje, že současný volební systém v Anglii zajišťuje panství aristokratické oligarchii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 16. února.
   Marx dostává z Ameriky 100 výtisků svého pamfletu „Rytíř šlechetného vědomí“.
Začátek února Vychází druhé vydání Marxova pamfletu „Palmerston a Rusko“. Současně vychází v témž nakladatelství další pamflet „Palmerston a hünkjariskeleská smlouva“. Jsou v něm přetištěny Marxovy články, jež vyšly koncem roku 1853 v chartistickém orgánu „The Peopleʼs Paper“ [„Lidové noviny“].
Začátek února —
10. února
Marx se seznamuje s dokumenty o východní otázce uveřejněnými v Modrých knihách, a píše článek „Ruská diplomacie. — Modrá kniha o východní otázce. — Černá hora“ článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 27. února.
3. února Marx píše článek „Mise hraběte Orlova. — Ruské válečné finance“. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 20. února.
6. února — 7. března Marx sleduje projevy v anglickém parlamentě o východní otázce a o válečném rozpočtu a píše o tom několik článků v nichž odhaluje politiku anglické vládnoucí oligarchie. Články uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 21. února, 9., 13. a 24. března.
7. února Marx bedlivě sleduje, jak Jones a jiní revoluční chartisté připravují svolání dělnického parlamentu, a ve svém článku pro „New-York Daily Tribune“ odhaluje buržoazní radikály, kteří se snaží svolání této konference dělnických zástupců znemožnit. Článek vychází 21. února.
9. února Marx posílá Engelsovi několik výtisků „Rytíře šlechetného vědomí“ a pamfletu „Palmerston a Rusko“ a žádá ho, aby dal po jednom výtisku také Wilhelmu Wolffovi a Dronkovi, s nimiž oba udržují stálé spojení stejně s jinými bývalými členy Svazu komunistů.
13. února Engels píše článek „Otázka války v Evropě“; článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 6. března jako úvodník.
Kolem 17. února Marx se dověděl od Ferdinanda Lassalla, že pruská vláda má v úmyslu provést hromadné zatýkání demokratických činitelů; rozhoduje se, že tyto plány zveřejní, aby překazil jejich uskutečnění; činí tak v článku „Prohlášení pruského kabinetu. — Bonapartovy plány. — Politika Pruska“; článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 9. března jako úvodník.
Konec února —
březen
Engels uskutečňuje svůj úmysl napsat sérii článků o vojenských silách Ruska pro londýnský liberální list „The Daily News“ [„Denní zprávy“] a začíná pracovat na článku „Kronštadtská pevnost“. Počítá s tím, že se stane stálým dopisovatelem vojenské rubriky v tomto listě a doufá, že mu spolupráce s tímto listem umožní zanechat práce v kanceláři firmy „Ermen a Engels“ v Manchesteru a přestěhovat se do Londýna za Marxem.
   Marx a Engels pomáhají německému demokratickému novináři Hermannu Heisovi, aby se mohl usadit v Manchesteru. Heise byl redaktorem satirického listu „Hornisse“ [„Sršeň“], který vycházel v Kasselu v letech 1848—1850.
Konec února —
březen
Engels uskutečňuje svůj úmysl napsat sérii článků o vojenských silách Ruska pro londýnský liberální list „The Daily News“ [„Denní zprávy“] a začíná pracovat na článku „Kronštadtská pevnost“. Počítá s tím, že se stane stálým dopisovatelem vojenské rubriky v tomto listě a doufá, že mu spolupráce s tímto listem umožní zanechat práce v kanceláři firmy „Ermen a Engels“ v Manchesteru a přestěhovat se do Londýna za Marxem.
   Marx a Engels pomáhají německému demokratickému novináři Hermannu Heisovi, aby se mohl usadit v Manchesteru. Heise byl redaktorem satirického listu „Hornisse“ [„Sršeň“], který vycházel v Kasselu v letech 1848—1850.
3. března Marx píše článek o rakouských financích. Článek vychází jako úvodník pod názvem „Bankrot Rakouska“ v „New- York Daily Tribune“ 22. března.
   Marx posílá do „New-York Daily Tribune“ článek „Válečné plány Francie a Anglie. — Řecké povstání. — Španělsko. — Čína“. Článek vychází 18. března.
6. března Na prvním zasedání dělnického parlamentu, který byl zahájen v Manchesteru, je jednomyslně přijato usnesení pozvat doktora Marxe na zasedání jako čestného delegáta.
7. a 10. března Ve svých článcích pro „New-York Daily Tribune“ vysvětluje Marx činnost dělnického parlamentu. Články „Zahájení dělnického parlamentu. — Válečný rozpočet Anglie“ a „Dělnický parlament“ jsou v listě uveřejněny 24. a 29. března.
9. března Na pozvání, aby se účastnil zasedání dělnického parlamentu v Manchesteru jako čestný delegát, odpovídá Marx pozdravným dopisem, v němž formuluje nejbližší úkol anglických dělníků — založit samostatnou masovou politickou stranu dělnické třídy. Marxův dopis dělnickému parlamentu se předčítá na zasedání 10. března a je uveřejněn v „Peopleʼs Paper“ 18. března.
10. března Engels dostává od Jonese pozvání, aby se k němu přišel seznámit s obsahem dopisu, který Marx posílá dělnickému parlamentu.
13. března Engels píše článek „Ústup Rusů od Calafatu“; článek je uveřejněn v „New-York Daily Tribune“ 30. března jako úvodník. Marx posílá tento článek Ernestu Jonesovi, kterému stále pomáhá při vydávání a redigování listu „Peopleʼs Paper“. Článek vyšel v listě 18. března.
21. — 24. března Po prostudování tajné korespondence anglického vyslance v Petrohradě s anglickým ministrem zahraničních věcí z r. 1853, uveřejněné v Modrých knihách, píše Marx články „Dokumenty o rozdělení Turecka“ a „Tajná diplomatická korespondence“. Články uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 5. a 11. dubna.
23. března Engels píše Marxovi dopis a kritizuje v něm Lassallovy názory na vedení krymské války, které Lassalle vyložil ve svém dopise Marxovi.
27. března V dopise Danovi protestuje Marx proti tomu, jak bezostyšně nakládá redakce „New-York Daily Tribune“ s jeho články. Kategoricky se ohrazuje proti tomu, aby se jeho článků, vyjma vojenských, používalo jako úvodníků; v opačném případě navrhuje, aby všechny jeho články byly otiskovány bez podpisu, neboť si nepřeje, aby jeho jméno bylo uváděno jen u článků menšího významu.
28. března Marx píše článek „Vypovězení války. — K historii vzniku východní otázky“; používá k němu oficiálních dokumentů a také knihy Césara Famina „Dějiny soupeření křesťanských církví na Východě a protektorátu nad nimi“ („Histoire de la rivalité et du protectorat des églises cbrétiennes en Orient“). Článek je uveřejněn v „New-York Daily Tribune“ 15. dubna.
30. března Engels posílá do „Daily News“ článek „Kronštadtská pevnost“. Redakce listu však odmítá s Engelsem spolupracovat, protože se dověděla o jeho revoluční činnosti a komunistickém přesvědčení. Článek nebyl uveřejněn.
Konec března —
začátek dubna
Marx čte při studiu východní otázky Hammerovu knihu „Dějiny osmanské říše“ („Geschichte des Osmanischen Reiches“).
4. dubna Marx píše článek „Parlamentní debaty o válce“, v němž podrobně rozebírá tajné dohody z roku 1844 mezi carem a anglickými diplomaty o rozdělení Turecka. článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 17. dubna a v německém znění v listu „Reform“ 20.—22. dubna.
6. dubna —
1. června
Marx vede s Lassallem polemiku o krymské válce. Dokazuje, že anglické vládnoucí třídy nemohou důsledně a energicky válčit proti carismu, protože si nepřejí jeho vojenskou porážku z obavy, že revoluční hnutí v Evropě zesílí.
7. dubna Marx píše článek „Rusko a německé státy. — Ceny obilí“; říká v něm, že vstoupí-li Rakousko a Prusko do války, rozšíří se válka na celou Evropu a je možné, že se tím urychlí příchod celoevropské revoluční krize. článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 21. dubna.
13. dubna Engels píše článek „Postavení armád v Turecku“. Článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 28. dubna jako úvodník.
18. dubna Marx píše článek „Nóta Rešida paši. — Italský list o východní otázce“ a dokazuje v něm, že německý, maďarský a italský národ mají obzvláštní zájem na správném vyřešení východního problému; vysvětluje, že si žádný národ nemůže vybojovat svobodu obětováním nezávislosti jiného národa. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 2. května.
20. dubna Redakce „Daily News“ odmítá Engelsovi otiskovat jeho vojenské články, a proto Engels oznamuje Marxovi, že zamýšlí poslat články o vojenských silách Ruska do největšího londýnského listu „The Times“ [„Doba“]. Engelsovy články v „Times“ nevyšly.
28. dubna Marx píše článek „Řecké povstání. — Polská emigrace. — Rakousko-pruská smlouva. — Dokumenty o vyzbrojování Ruska“. V článku jsou uvedeny některé oficiální ruské dokumenty, typické pro feudálně byrokratické zřízení carského Ruska; článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 15. května.
Konec dubna Engels pomáhá Heisovi napsat kritický článek o dobrodružných válečných plánech Alexandra Schimmelpfenniga, účastníka bádensko-falckého povstání z roku 1849, který je ve spojení s Willichovou sektářskou frakcí v Americe. Článek je určen pro newyorský list „Reform“, ale není už uveřejněn, protože list přestává vycházet.
Konec dubna —
květen
Marx studuje španělštinu — čte v originále Calderona, Cervantesova „Dona Quijota“ a jiné knihy.
Květen —
začátek června
Marx čte sebrané dokumenty o revoluci z let 1848—1849 v Itálii, které byly uveřejněny v „Archívu italských dokumentů za tři léta od nastolení papeže Pia IX. do kapitulace Benátek“ („Archivio triennale delle cose dʼItalia dallʼ avvenimento di Pio IX allʼ abbandono di Venezia“); považuje tuto publikaci, jež obsahuje různé dokumenty a také zachycené dopisy, za velmi cennou pro studium italské revoluce.
Začátek května V souvislosti s povstáním tureckého obyvatelstva v Thesálii a Epiru, které byly součástí turecké říše, studuje Marx dějiny vzniku nezávislého řeckého státu koncem dvacátých až počátkem třicátých let 19. století, čte a konspektuje Parishovu knihu „Dějiny diplomacie v řecké monarchii“ („Diplomatic History of the Monarchy of Greece“).
2. a 5. května Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o současných událostech. Redakce listu spojuje články v jeden. Článek „Bombardování Oděsy. — Řecko. — Provolání černohorského knížete Danily. — Manteuffelův projev“, obsahující ostrou kritiku pruské politiky ve východní otázce a prušáctví vůbec, vychází 16. května. Části materiálu použije redakce v silně překroucené podobě ve svém úvodníku z 19. května, nadepsaném „Pruská politika“.
9. května Marx píše článek „Britské finance“, v němž odhaluje demagogický ráz Gladstonových finančních opatření. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 23. května a vzbuzuje velký ohlas v New Yorku; 25. května jej přetiskuje list „The New-York Times“ [„Newyorská doba“].
Kolem 10. května Marx dostává dopis od Clusse, který mu sděluje, že němečtí emigranti žijící v Americe mají v úmyslu vydávat v Londýně anglicky psané noviny a chtějí Marxe přizvat do redakce; tento plán se neuskuteční.
Kolem 10. května —
konec května
Marx je těžce nemocen. Proto většinu článků pro „New-York Daily Tribune“ píše Engels.
Kolem 12. května Marx dostává od Clusse zprávu o tom, že 26. dubna pro nedostatek prostředků přestal vycházet list „Reform“.
22. května Engels píše další vojenský přehled; článek je uveřejněn pod názvem „Válka“ v „Peopleʼs Paper“ 27. května a jako úvodník rovněž v „New-York Daily Tribune“ 9. června.
24. května Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek obsahující hlubokou kritiku zastaralé anglické vojenské soustavy. Článek pod názvem „Současný stav anglické armády, její taktika, výstroj, intendantura atd.“ je uveřejněn v listě 10. června s Marxovým podpisem.
30. května Marx píše článek „Smlouva mezi Rakouskem a Pruskem. — Parlamentní debaty 29. května“. V článku dokazuje, že anglická diplomacie usiluje o neutralitu Rakouska a Pruska, aby udržela místní ráz krymské války. Článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 12. června.
Konec května Marx je nucen používat adres nastrčených osob, neboť policie slídí po jeho korespondenci; dostává dvě adresy, kterých může použít při korespondenci s Německem.
Červen — červenec Ve Španělsku se schyluje k revoluci; proto se Marx pouští do studia španělských dějin. Čte knihy Flórezovy, Príncipovy, Marlianiho, Hughese a jiné autory a dělá si z nich četné výpisky.
Červen — listopad Engels studuje dějiny revoluční války v Uhrách z let 1848—1849, neboť o ní chce napsat během zimy knihu.
Kolem 3. června —
kolem 21. června
Marxova žena je nemocná. Marx nemá peníze, aby zaplatil účet lékaři. Engels jako obvykle přichází svému příteli na pomoc.
6. června Marx posílá do redakce „New-York Daily Tribune“ článek, v kterém začíná odhalovat jednoho z představitelů bonapartistické kliky, francouzského vrchního velitele Saint-Arnauda. Článek není uveřejněn.
9. června V článku „Reorganizace anglické vojenské správy. — Rakouské výzvy. — Hospodářská situace v Anglii. — Saint-Arnaud“ pro „New-York Daily Tribune“ Marx ukazuje, že na válku spojenců proti Rusku nelze pohlížet jako na válku mezi svobodou a despotismem, neboť vládnoucí třídy ve Francii a v Anglii se snaží udržet reakční pořádek stanovený v Evropě vídeňským kongresem, a proto se konečné porážky carismu bojí. Marx kritizuje postoj anglického novináře Davida Urquharta a zdůrazňuje, že jediná strana schopná odstranit prohnilý vládní systém v Anglii je strana proletářská. Článek vychází 24. června.
10. června Engels píše článek o obléhání turecké pevnosti Silistry ruskými vojsky. Tento článek, obsahující bohatý vojensko-historický materiál, vychází pod názvem „Obléhání Silistry“ v „New-York Daily Tribune“ 26. června.
16. června Marx doplňuje Engelsův článek napsaný pro „New-York Daily Tribune“ pod názvem „Situace v rusko-turecké válce“ a posílá jej do New Yorku. Článek je v listě uveřejněn 8. července.
23. června Marx používá materiálu, který mu zaslal Engels, a píše článek pro „New-York Daily Tribune“. Článek vychází 10. července pod názvem „Ústup ruských vojsk“.
27. června Marx píše článek „Válka. — Parlamentní debaty“. Článek odhaluje anglickou tajnou diplomacii. Vychází v „New- York Daily Tribune“ 10. července.
6. července Engels píše další vojenský přehled pro „New-York Daily Tribune“. Článek nadepsaný „Válka na Dunaji“ vychází 25. července jako úvodník.
7. července Marx bedlivě sleduje události ve Španělsku a píše o nich článek „Podrobnosti o madridském povstání. — Rakousko-pruské požadavky. — Nová rakouská půjčka. — Valašsko“; mimo jiné v něm poznamenává, že vojenské spiknutí, k němuž došlo ve Španělsku v době rostoucí nespokojenosti lidových mas, se může změnit ve všeobecné povstání. Článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 21. července.
14. července Marx píše článek „Rozruch v Itálii. — Události ve Španělsku. — Postoj německých států. — Angličtí soudci“. Článek uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 28. července.
Druhá polovina
července
Marx čte knihu „Dějiny vytvoření a vzestupu třetího stavu“ („Essai sur lʼhistoire de la formation et du progrès du tiers état“), která vyšla v roce 1853. Napsal ji buržoazní historik Augustin Thierry, jehož jiné práce Marx již znal. Marx si dělá z knihy četné výpisky a 27. července píše Engelsovi dopis s kritickým rozborem této knihy, jejíž autor jako jeden z prvních rozpoznal v historickém procesu třídní boj, ač z toho nevyvodil patřičné teoretické závěry.
21. července Marx píše článek „Španělská revoluce. — Turecko a Řecko“ a dokazuje v něm, že revoluční hnutí ve Španělsku přestává být pouhým vojenským povstáním a nabývá demokratického charakteru, poněvadž se ho účastní lidové masy. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 4. srpna.
24. - 25. července Marx se zúčastňuje zasedání anglického parlamentu, na nichž probíhají debaty o válce; své dojmy líčí v článcích „Parlamentní debaty o válce“ a „Politika Rakouska. — Debaty o válce v Dolní sněmovně“; články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 7. a 9. srpna.
27. července Marx oznamuje Engelsovi, že mu Tucker navrhuje uveřejnit několik článků z „New-York Daily Tribune“ jako samostalné publikace. Marx chce napsat společně s Engelsem pamflet o diplomacii a válečných akcích Angličanů od vyhlášení války a dát Tuckerovi k přetištění také článek „Tajná diplomatická korespondence“ a pamflet o Palmerstonovi. Žádá Engelse, aby mu sdělil, co si o tom myslí.
29. července —
1. srpna
Marx a Engels píší v článku „Nudná válka“, že revoluční události ve Španělsku mohou být počátkem nové revoluční éry v Evropě. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 17. srpna.
Srpen —
začátek prosince
Marx pokračuje v Britském muzeu ve studiu španělských dějin. Čte velké množství literatury v angličtině, franštině a španělštině, pořizuje si rozsáhlé výpisky z prací Torenonových, Pradtových, Jovellanosových a jiných autorů.
4. srpna Marx píše článek „Espartero“ na základě studia materiálů o životě předáka španělské strany progresistů. Jeho článek, odhalující Espartera jako člověka neschopného postavit se do čela osvobozeneckého boje lidových mas, vychází v „New- York Daily Tribune“ 19. srpna jako úvodník.
8. srpna Marx považuje za velmi důležité, aby se američtí dělníci seznámili se zkušenostmi z boje revolučního chartismu, a proto v dalším svém článku pro „New-York Daily Tribune“ píše o Jonesově agitační cestě po Anglii v létě 1854. Článek je uveřejněn 21. srpna.
25. srpna —
8. prosince
Marx píše sérii článků „Revoluční Španělsko“. Z jedenácti napsaných článků bylo v „New-York Daily Tribune“ otištěno jen osm (9. a 25. září, 20., 27. a 30. října, 24. listopadu, 1. a 2. prosince). V těchto článcích Marx objasňuje historii revolučních událostí z let 1808—1814 a 1820 ve Španělsku. Tři poslední články pojednávající o událostech z let 1820—1823 a 1833 zůstávají neuveřejněny.
8.— 13. září Marx dostává dva dopisy, v nichž mu Ernest Jones líčí svízelnou situaci „Peopleʼs Paper“ a prosí ho, aby mu podle možnosti pomohl.
13. září Marx píše Engelsovi o tíživém hmotném postavení německých komunistických emigrantů Piepera a Steffena, s nimiž je ve stálém spojení.
15. září Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Spojenecká flotila konečně vyplula. — Situace v podunajských knížectvích. — Španělsko. — Anglický zahraniční obchod“, v němž vedle jiných otázek osvětluje na podkladě statistických materiálů, jež nashromáždil, dynamiku anglického zahraničního obchodu. Článek je uveřejněn 2. října.
18. září V souvislosti se zahájením anglo-francouzského útoku na Sevastopol píše Engels článek, v němž kritizuje spojenecké vojenské operace. Článek je uveřejněn jako úvodník pod názvem „Útok na Sevastopol“ v „New-York Daily Tribune“ 14. října.
Nejpozději 29. září Marx dostává z redakce „New-York Daily Tribune“ zprávu, že mu list pro hmotné potíže musí o polovinu snížit honorář a že ho žádá, aby posílal jen jeden článek týdně; přitom budou články otiskovány bez podpisu.
2. října Engels píše článek „Zprávy z Krymu“; podrobně v něm rozebírá čerstvou zprávu o pádu Sevastopolu a vyslovuje pochybnost o její hodnověrnosti. Článek otiskuje „New-York Daily Tribune“ 17. října.
5.—6. října Poněvadž se ukázalo, že zpráva o pádu Sevastopolu nebyla pravdivá, Marx a Engels píší článek odhalující manévry francouzské a anglické vlády, jež využívají falešné zprávy pro své demagogické cíle. V tomto článku kritizují rovněž šovinistický postoj francouzského maloburžoazního demokrata Barbèse a dokazují, že skutečným vůdcem revoluční Francie je August Blanqui. Redakce „New-York Daily Tribune“ dělí článek na dvě části. Jednu z nich uveřejňuje pod názvem „Sevastopolská mystifikace“ 21. října jako úvodník, druhou v témž čísle pod názvem „Sevastopolská mystifikace. — Přehled zpráv“ bez podpisu.
9.—30. října Engels píše články „Bitva na Almě“, „Ruská branná moc“, „Obléhaní Sevastopolu“. Články jsou uveřejněny 26. a 31. října a 15. listopadu v „New-York Daily Tribune“ jako úvodníky a vzbuzují v New Yorku velkou pozornost.
Po 29. říjnu Marx dostává pozvání, aby pracoval v protibonapartovském výboru, který organizují londýnští chartisté v souvislosti s očekávanou návštěvou Napoleona III. v Anglii. Na Jonesův návrh je Marx zvolen čestným členem tohoto výboru vedle představitelů buržoazně demokratického hnutí, např. Mazziniho, Victora Huga, Louise Blanca aj. Marx odpovídá zamítavě; vysvětluje, že takováto akce bude mnohem účinnější, jestliže bude mít čistě anglický ráz; Jones s Marxem souhlasí a řídí se tím při své další činnosti ve výboru.
9. listopadu —
4. prosince
Na Marxovu žádost Engels nadále pravidelně píše vojenské přehledy pro „New-York Daily Tribune“ o průběhu operací u Sevastopolu. Jeho články „Tažení na Krymu“, „Bitva u Balaklavy“, „Bitva u Inkermanu“ a „Krymské tažení“ vycházejí 27. a 30. listopadu, 14. a 27. prosince.
22. listopadu Marx sděluje Engelsovi, že se Blind a někteří vůdcové maloburžoazní emigrace v Londýně pokoušejí uspořádat protestní shromáždění proti Rusku a proti postoji německých panovníků v krymské válce a že se toho mají účastnit představitelé všech skupin německé emigrace, mezi nimi i Marx. Marx nesdílí stanovisko předáků maloburžoazní demokracie o krymské válce, odmítá proto účast a hodlá naopak v případě nutnosti uspořádat shromáždění anglických chartistů.
Prosinec 1854 —
leden 1855
Marx pročítá své sešity o politické ekonomii z posledních let, „když ne proto, aby je přepracoval, tedy alespoň aby zvládl materiál a měl jej připravený ke zpracování“. Sestavuje stručný konspekt a nadpisuje ho „Peníze, úvěr, krize“, ke každému heslu pak připojuje odkaz na příslušný sešit s výpisky z různých autorů (Gilbarta, Thorntona, Tooka, Hubbarda, Johna Stuarta Milla, Fullartona aj.) a uvádí autora, název díla a stránky svého sešitu. Tohoto materiálu později použil v knize „Grundrisse der Kritik der Politisehen Ökonomie“ [„Základy kritiky politické ekonomie“] a v III. díle „Kapitálu“.
   Engels studuje řadu knih a materiálů o dějinách Ruska a slovanských národů v němčině, ruštině a jiných jazycích. Čte knihy Haxthausenovy, Gercenovy („Z onoho břehu“, „Rusko a starý svět“, „O tom, co bylo“) a rovněž Patona, Ranka, Šafaříka, Maciejowského, Engela aj.
Začátek prosince Engels si píše s Dronkem o dodání 65—70 výtisků posledního, rudého čísla „Neue Rheinische Zeitung“ [„Nových porýnských novin“], které z Německa poslal bývalý člen Svazu komunistů Naut.
Kolem 2. prosince Marx dostává Lassallovým prostřednictvím nabídku ke spolupráci s německým buržoazně demokratickým listem „Neue Oder-Zeitung“ [„Nové oderské noviny“], které vycházejí ve Vratislavi za spolupráce buržoazních demokratů Maxe Friedländera a Moritze Elsnera.
15. prosince Marx doplňuje článek, který mu poslal Engels, a znovu v něm podtrhuje myšlenku, že vstup Rakouska a Pruska do války může urychlit nástup revoluce v Evropě. Článek pod názvem „Vývoj války“ uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 1. ledna 1855.
20. prosince Marx oznamuje Elsnerovi, že je ochoten spolupracovat s „Neue Oder-Zeitung“.
21. prosince Engels píše článek „Rakouská branná moc“; článek je otištěn jako úvodník v „New-York Daily Tribune“ 8. ledna 1855.
Kolem 22. prosince
1854 — začátek
ledna 1855
Engels je u Marxe v Londýně.
29. prosince 1854 —
1. ledna 1855
Marx píše dva články pod společným názvem „Pohled zpět na krymské tažení („Rückblicke“)“ ; tím začíná jeho spolupráce s „Neue Oder-Zeitung“. Články vycházejí 2. a 4. ledna 1855.

1855

Leden—začátek února Marx dále pročítá své sešity o politické ekonomii. Sestavuje rejstřík k sešitům, jež obsahují výpisky z několika ročníků časopisu „Economist“ [„Ekonom“], z děl Davenantových, Alisonových, Pettyho, Boisguillebertových, Lockových, Steuartových aj., hlavně o problémech pozemkové renty a teorie populace.
4. ledna Engels píše po návratu do Manchesteru článek obsahující ostrou kritiku celé anglické vojenské soustavy. Článek pod názvem „Britská katastrofa na Krymu“ uveřejňuje „New-York Daily Tribune“ 22. ledna jako úvodník.
5.— 6. ledna Marx překládá do němčiny pro „Nene Oder-Zeitung“ Engelsův článek „Britská katastrofa na Krymu“ a dělá v něm některé změny. Článek vychází v listě 8. a 9. ledna.
8.— 22. ledna Marx píše sérii článků pro „Neue Oder-Zeitung“ pod názvem „Obchodní a průmyslová krize“; na základě rozboru anglického obchodu dochází tu k závěru, že ekonomický cyklus znovu dosáhl onoho bodu, „kdy se nadvýroba a horečná spekulace mění v krizi“. Články vycházejí 11., 12. a 25. ledna. Marx posílá článek na totéž téma do „New-York Daily Tribune“; je tam otištěn 26. ledna.
9.— 23. ledna Marx pravidelně posílá do „Neue Oder-Zeitung“ články o vnitřních záležitostech Anglie a vojenské přehledy, k nimž používá materiálu z Engelsových článků, poslaných do „New-York Daily Tribune“; články vycházejí 13., 15., 18., 23. a 26. ledna.
16. ledna Marxovým se narodila dcera Eleonora.
23. ledna V dopise Lassallovi odpovídá Marx na několik ekonomických otázek, zejména o vlivu zrušení obilních cel na cenu průmyslových výrobků a na výši mzdy. Slibuje, že jakmile mu to bude možné, vybere ze svých ekonomických sešitů přesná čísla k otázkám, jež Lassalla zajímají; prozatím se omezuje jen na všeobecné údaje.
Konec ledna —
začátek února
Marx se dál zabývá politickou ekonomií; pročítá své četné sešity s výpisky k ekonomickým otázkám a třídí materiál pro další práci.
24.— 27. ledna Marx píše pro německý buržoazně demokratický list „Neue Oder-Zeitung“ [„Nové oderské noviny“], s nímž spolupracuje od konce prosince 1854, tři články o parlamentních debatách a o vládní krizi v Anglii. Články „Zasedání parlamentu bylo zahájeno“, „Ke krizi kabinetu“ a „Z parlamentu“ vycházejí v „Neue Oder-Zeitung“ 27., 29. a 30. ledna.
Kolem 29. ledna Engels dál sleduje vývoj vojenských událostí na Krymu a na Marxovu žádost píše pro „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“] článek „Válka v Evropě“, v němž uvažuje o perspektivách přeměny krymské války ve válku celoevropskou. Německou variantu článku doplněnou zprávou o parlamentních debatách posílá Marx do „Neue Oder-Zeitung“, kde článek vychází 1. února s názvem „Z parlamentu. — Z válčiště“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsův článek 17. února jako úvodník.
Kolem 29. ledna Engels dál sleduje vývoj vojenských událostí na Krymu a na Marxovu žádost píše pro „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“] článek „Válka v Evropě“, v němž uvažuje o perspektivách přeměny krymské války ve válku celoevropskou. Německou variantu článku doplněnou zprávou o parlamentních debatách posílá Marx do „Neue Oder-Zeitung“, kde článek vychází 1. února s názvem „Z parlamentu. — Z válčiště“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsův článek 17. února jako úvodník.
31. ledna —
1. února
Po pádu Aberdeenovy koaliční vlády posílá Marx Engelsovi podrobný kritický přehled o činnosti koaliční vlády jako materiál k článku pro „New-York Daily Tribune“. Engels s pomocí tohoto materiálu píše článek „Poslední britská vláda“, který vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 23. února.
1. února Na pozvání chartistického předáka Ernesta Jonese se Marx účastní zasedání emigrantského Mezinárodního výboru, aby poznal charakter této organizace; na schůzi se projednává oslava výročí francouzské únorové revoluce z roku 1848.
Nejpozději 2. února Marx dostává od Lassalla dopis o vnitropolitické situaci v Německu; zasílá tento dopis Engelsovi.
2. února Marx sděluje Engelsovi, že byl na podnět chartistických předáků vytvořen emigrantský Mezinárodní výbor, jehož předsedou je Jones, a kritizuje činnost tohoto výboru. Zdůrazňuje, že jsou v něm vedle chartistů zastoupeni také představitelé maloburžoazních emigrantských skupin v Londýně, které nemají se skutečným proletářským hnutím nic společného.
2.—6. února Marx píše několik článků o vládní krizi v Anglii. Článek „Pád Aberdeenovy vlády“ vychází 17. února v „New-York Daily Tribune“ s jeho podpisem, další Marxovy články „K vládní krizi“, „Svržená vláda“, „Strany a kliky“ a „Dvě krize“ otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 5., 7., 8. a 9. února.
Kolem 9. února Engels píše článek „Boj na Krymu“, v němž vysoce hodnotí systém obranných zařízení vybudovaný obránci Sevastopolu. Německá varianta tohoto článku s Marxovými doplňky vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 12. února pod názvem „Palmerston. — Armáda“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsův Článek 26. února jako úvodník.
Kolem 9. února —
3. března
Intenzívní práce při prohlížení ekonomických sešitů způsobila Marxovi oční potíže. Pro silné bolesti je nucen na několik dní ulehnout; Marxovy děti Edgar (Muš) a nedávno narozená Eleanora jsou také nemocné. Lékař doporučuje, aby se Marxovi přestěhovali z nezdravé londýnské čtvrti Soho.
12.— 14. února Když se vytvořila nová Palmerstonova vláda, posílá Marx do „Neue Oder-Zeitung“ dva články, které odhalují vládnoucí anglickou oligarchii; tyto články jsou vlastně zkrácená obdoba Marxova pamfletu „Lord Palmerston“, který vycházel koncem roku 1853 a počátkem roku 1854 v „New-York Daily Tribune“ a v chartistickém orgánu „Peopleʼs Paper“ [„Lidové noviny“]. „Neue Oder-Zeitung“ články otiskuje 16. a 19. února.
Nejpozději 13. února Marx dostává od emigrantského Mezinárodního výboru pozvání na schůzi k výročí pařížské únorové revoluce z roku 1848. Po poradě s Engelsem se Marx rozhoduje, že se schůze nezúčastní, protože k ničemu nepovede.
17. a 19. února Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ články „Parlament“ a „Koalice toryů s radikály“; poukazuje v nich na zostření hospodářské a politické situace v Anglii. „Neue Oder-Zeitung“ články otiskuje 22. a 24. února.
Kolem 20. února Engels píše článek „Válka hrozící Evropě“, v němž analyzuje poměr sil válčících stran. Německou variantu článku s Marxovými doplňky o parlamentních debatách otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 23. a 24. února s nadpisem „Z parlamentu a z války“ a „Situace armád“. Engelsův článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 8. března jako úvodník.
24. února Když peelovci vystoupili z Palmerstonovy vlády, píše Marx článek „K nové vládní krizi“. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 27. února.
27. února Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ článek „Palmerston a anglická oligarchie“, v němž odhaluje reakční podstatu politiky vládnoucích stran. Článek vychází v „Neue Oder- Zeitung“ 3. března.
Konec února Marx studuje dějiny starého Říma; dělá si výpisky z třísvazkového díla Bartholda Georga Niebuhra „Římské dějiny“.
Konec února Marx studuje dějiny starého Říma; dělá si výpisky z třísvazkového díla Bartholda Georga Niebuhra „Římské dějiny“.
2. března Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ článek „Britská ústava“ a současně posílá jeho anglickou variantu do „New-York Daily Tribune“; v tomto článku Marx ukazuje, že základem politického zřízení v Anglii je kompromis mezi buržoazií a aristokracií, který brzdí pokrokový vývoj země. „Neue Oder-Zeitung“ otiskuje článek 6. března a „New-York Daily Tribune“ 24. března jako úvodník nazvaný „Krize v Anglii“.
3. března Marx sděluje Engelsovi, že míní přijet na nějaký čas do Manchesteru, neboť se necítí zdráv a potřebuje si odpočinout.
6. a 7. března Marx píše články „K dějinám spojenectví s Francií“, „Vyšetřovací výbor“ a „Bruselský memoár“; odhaluje v nich licoměrnost Palmerstonovy zahraniční politiky a ukazuje, že spojenectví Anglie a Francie není pevné. Články vycházejí v „Neue Oder-Zeitung“ 9., 10. a 11. března.
13. března Marx píše článek „Irská pomsta“; kritizuje v něm kompromisní politiku skupiny irských poslanců v anglickém parlamentě. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 16. března.
Polovina března
— 6. dubna
Marxův syn Edgar je těžce nemocen. Také Marxova žena, otřesená synovou nemocí, se roznemohla. Marx pečuje o nemocné a je naprosto vyčerpán probdělými nocemi. Engels jako vždy hmotně podporuje Marxovu rodinu, která je ve velké nouzi.
Kolem 16. března Engels píše další vojenský přehled, který „Neue Oder-Zeitung“ uveřejňuje 19. března pod názvem „Události na Krymu“ a „New-York Daily Tribune“ 2. dubna jako úvodník nazvaný „Výsledky vojenských akcí na Krymu“.
   Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Osud velkého dobrodruha“; odhaluje v něm dobrodružný charakter zahraniční politiky bonapartovské Francie. Německou variantu článku posílá Marx také do „Neue Oder-Zeitung“, která ji otiskuje 20. března s názvem „Kritika francouzského způsobu vedení války“. V „New-York Daily Tribune“ článek vychází 2. dubna jako úvodník.
18. března Marx píše Engelsovi, že je nutno odhalit v „New-York Daily Tribune“ reakční panslavistické ideje.
   V dopise také sděluje, že bude v Londýně vycházet časopis ruských revolučních emigrantů „Poljarnaja zvězda“ [„Polárka“], redigovaný Gercenem.
20. března Marx píše článek o schůzi v London Tavern, kterou 16. března svolali freetradeři, aby získali chartisty pro buržoazní opoziční kampaň proti aristokracii a podřídili dělnické hnutí svému vlivu. Marx v článku cituje projev Ernesta Jonese a jiných chartistických předáků, kteří na této schůzi odhalili pokusy představitelů buržoazní opozice využít dělnického hnutí pro své cíle. Článek „Schůze v London Tavern“ vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 24. března.
20.—27. března Marx sleduje debaty v anglickém parlamentě a novinové články o mezinárodně politických otázkách a píše na toto téma několik článků. Články „Zprávy anglického tisku“, „Z parlamentu: Debata o Prusku ve Sněmovně lordů“, „K dějinám spojenectví s Francií“, „Napoleon a Barbès. — Kolkovné z novin“ otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 23., 24., 27. a 30. března.
Kolem 23. března Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Napoleonův poslední tah“; odhaluje v něm dynastické cíle, které Napoleon III. sleduje v krymské válce. V dalším článku „Bitva u Sevastopolu“ píše o porážce, kterou utrpěli spojenci při pokusu dobýt Selenginskou redutu. Zkrácenou německou variantu druhého článku posílá Marx také do „Neue Oder-Zeitung“; zde článek vychází 26. března s názvem „Poslední události na Krymu“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje oba Engelsovy články 7. dubna jako úvodníky.
28. března Marx píše článek o práci parlamentního vyšetřovacího výboru, který měl zjistit příčiny katastrofální situace britské armády na Krymu. Marx v tomto článku ostře kritizuje anglický vojenský systém. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 31. března s nadpisem „Odhalení vyšetřovacího výboru“; „New-York Daily Tribune“ otiskuje variantu tohoto článku 14. dubna jako úvodník nazvaný „Britská armáda“.
Kolem 30. března Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Průběh války“, v němž vysoce hodnotí ženijní umění obránců Sevastopolu. Marx zasílá německou variantu článku do „Neue Oder-Zeitung“, kde vychází 2. dubna s názvem „O situaci na Krymu,“; „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsův článek 17. dubna jako úvodník.
30. března Marx sděluje Engelsovi, že Edgarův zdravotní stav je velmi vážný, a děkuje mu za péči, kterou věnuje jeho rodině, i za to, že v této těžké době převzal za něho psaní článků.
6. dubna Umírá Marxův osmiletý syn Edgar. Marx oznamuje Engelsovi, že má v úmyslu odvézt svou ženu na nějaký čas do Manchesteru.
10. dubna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Nejbližší perspektivy ve Francii a v Anglii“; rozvíjí zde myšlenku, že proletariát musí využít komplikací spojených s válkou a zahájit revoluční boj. Redakce „Tribune“, která v poslední době uveřejňovala Marxovy příspěvky jako úvodníky, tentokrát otiskuje článek s Marxovým podpisem, a to 27. dubna.
Kolem 14. dubna Engels píše článek, v němž dokazuje, že Napoleon III. a jeho generálové jsou jako vojevůdci naprosto neschopní. Článek vychází 17. dubna v „Neue Oder-Zeitung“ s názvem „Kritika Napoleonova článku v „Moniteuru““ a 30. dubna v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník nazvaný „Napoleonova obrana“.
Kolem 15. dubna Engels píše vojenský přehled, v němž kritizuje metody spojenců při obléhání Sevastopolu. Přehled uveřejňuje „Neue Oder-Zeitung“ 18. dubna s názvem „Událost z 23. března“ a „New-York Daily Tribune“ 30. dubna jako úvodník nazvaný „Obléhání Sevastopolu“.
Kolem 17. dubna Engels píše pro „Neue Oder-Zeitung“ a „New-York Daily Tribune“ články proti panslavismu, v nichž kritizuje reakční myšlenku sjednotit Slovany pod hegemonií carského Ruska. V „Neue Oder-Zeitung“ články vycházejí 21. a 24. dubna pod názvem „Německo a panslavismus“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsovy články s velkými redakčními zásahy jako úvodníky 5. a 7. kvčtna.
18. dubna —
kolem 6. května
Marx se ženou jsou v Manchesteru.
7.—21. května Představitelé obchodních a finančních kruhů buržoazie stupňují agitaci za správní reformu. Marx proto píše na toto téma pět článků: „K dějinám agitačních kampaní“, „,Morning Postʼ proti Prusku. — Whigové a toryové“, „Zasedání Horní sněmovny“, „Buržoazní opozice a chartisté“, „Hnutí za reformu“. Články, které odhalují skutečné cíle reformátorů ze City a ukazují jejich strach z dělnické třídy i ochotu ke kompromisu s aristokracií, vycházejí v „Neue Oder-Zeitung“ 10., 18., 19. a 24. května.
Kolem 8. a kolem
11. května
Engels píše dva články o průběhu války. „Neue Oder-Zeitung“ je uveřejňuje 11. a 14. května pod názvem „Obléhání Sevastopolu“ a „Krymské tažení“; v „New-York Daily Tribune“ články vycházejí 28. a 29. května jako úvodníky s názvem „Ze Sevastopolu“ a „Nová akce na Krymu“.
Nejpozději 16. května Marx žádá Elsnera, jednoho z redaktorů „Neue Oder-Zeitung“, aby našel nakladatele pro brožuru o panslavismu, kterou chce Engels napsat a vydat v Německu. Elsnerova snaha je bezvýsledná; nakladatelé odmítají brožuru vydat, „protože se bojí revoluční pověsti“.
   Tucker vydává sborník „Politické pamflety“. Je v něm zařazeno také několik článků z Marxova pamfletu „Lord Palmerston“, který vyšel v „New-York Daily Tribune“ a v „Peopleʼs Paper“.
19. května Marx píše článek „Peněžní trh“ a uvádí v něm fakta o prohlubující se peněžní krizi v Anglii. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 22. května.
Kolem 21. května Engels píše vojenský přehled; „New-York Daily Tribune“ jej otiskuje 8. června jako úvodník nazvaný „Krymská válka“.
24. května Marx včleňuje Engelsův vojenský přehled, napsaný pro „New-York Daily Tribune“, do svého dalšího příspěvku pro „Neue Oder-Zeitung“. Článek nazvaný „Předehra u lorda Palmerstona. — Průběh posledních událostí na Krymu“ vychází 29. května. „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsův článek 12. června jako úvodník nazvaný „Nový francouzský velitel“.
26. května —
1. června
V době, kdy se v anglickém parlamentě diskutuje o zahraniční politice Palmerstonovy vlády, píše Marx pro „Neue Oder-Zeitung“ čtyři články, v nichž rozebírá postoj, jaký jednotlivé strany a skupiny v anglickém parlamentě zaujímají ke krymské válce, Články „Parlamentní reforma. — Přerušení a obnovení vídeňských porad. — Takzvaná vyhlazovací válka“, „Disraeliho návrh“, „Z parlamentu: Rozprava o Disraeliho návrhu“, „Ke kritice poslední Palmerstonovi řeči“ otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 30., 31. května, 1. a 4. června.
5. června Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ článek „Sdružení pro správní reformu. — Lidová charta“; ukazuje v něm, jaký význam má program demokratizace politického zřízení v Anglii, navržený chartisty, a zdůrazňuje, že uskutečnění tohoto programu by otevřelo dělnické třídě perspektivu dobytí politické moci. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 8. června.
6.—9. června Marx nadále sleduje debaty o válce v anglickém parlamentu a píše o nich dva články, které vycházejí v „Neue Oder-Zeitung“ 9. a 12. června.
Kolem 8. června Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Z Krymu“. 11. června otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ německou variantu tohoto článku s názvem „Ke kritice událostí na Krymu“. V „New-York Daily Tribune“ článek vychzí 23. června jako úvodník.
Kolem 12. června Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Sevastopol“, v němž podává stručný přehled vývoje opevňování. Německá varianta článku vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 15. června s názvem „Kritika válečných akcí na Krymu“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje článek 29. června jako úvodník.
Kolem 15. června Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ Článek „Ze Sevastopolu“. Německou variantu tohoto článku otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 2. července s názvem „O událostech na Krymu“. V „New-York Daily Tribune« vychází článek 12. července jako úvodník.
Nejpozději 15. června Dana, jeden z redaktorů „New-York Daily Tribune“, navrhuje Marxovi, aby pro pokrokový newyorský časopis „Putnamʼs Monthly“ [„Putnamův měsíčník“] napsal články o evropských armádách. Na Marxovu žádost píše tyto články Engels.
19. června Marx píše článek „Podivná politika“; odhaluje v něm kontrarevoluční politické cíle, které vládnoucí třídy v Anglii a ve Francii sledují v krymské válce. Článek otiskuje „New-York Daily Tribune“ 10. července jako úvodník.
Po 19. červnu Marx dostává dopis z Paříže od Schilyho, bývalého účastníka německé revoluce z let 1848—1849. Schily v dopise tlumočí názor četných Marxových přátel, že je nutno, aby co nejdříve vyšla Marxova práce o politické ekonomii.
24. června Marx s Liebknechtem se zúčastňují masové demonstrace v Hyde Parku proti návrhu zákona o zákazu nedělního prodeje, namířenému proti lidu. Své dojmy z demonstrace Marx popisuje v článku „Proticírkevní hnutí. — Demonstrace v Hyde Parku“. Zdůrazňuje masovost hnutí a to, že se ho aktivně zúčastňují chartisté. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 28. června.
27. června —
kolem 3. července
Marx shromažďuje v knihovně Britského musea údaje o španělské a neapolské armádě pro Engelsovu práci „Evropské armády“.
Kolem 29. června Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Ze Sevastopolu“. Německou variantu tohoto článku otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 2. července s názvem „O událostech na Krymu“. V „New-York Daily Tribune“ vychází článek 12. července jako úvodník.
Konec června —
začátek července
Engels píše první část své práce „Evropské armády“; otiskuje ji srpnové číslo časopisu „Putnamʼs Monthly“.
1. července Marx se zúčastňuje druhé demonstrace v Hyde Parku proti návrhu zákona o zákazu nedělního prodeje a jen náhodou uniká zatčení. V článku „Rozruch kolem zákona o přísnějším zachovávání nedělního klidu“ se rozhodně staví proti počínání londýnské policie, která se nevybíravě vypořádala s účastníky demonstrace. Článek otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 5. července.
Kolem 6. července Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o nezdařené zteči spojenců na Sevastopol 18. června. Německou variantu článku pro „Neue Oder-Zeitung“ Marx rozdělil na dvě části; první část doplnil popisem srážky londýnského lidu s policií, k níž došlo 1. července po rozehnání demonstrace v Hyde Parku. Články „Srážky mezi policií a lidem. — O událostech na Krymu“ a „O zteči z 18. června“ uveřejňuje „Neue Oder-Zeitung“ 9. a 11. července. „New-York Daily Tribune“ otiskuje Engelsův článek 21. července jako úvodník nazvaný „Poslední porážka spojenců“.
11.—20. července V souvislosti s novou vládní krizí a Russellovým odstoupením píše Marx řadu článků o parlamentních debatách, v nichž odhaluje protidemokratický charakter anglického parlamentu. K některým připojuje Engelsovy vojenské přehledy psané pro „New-York Daily Tribune“. Články „Z parlamentu: Roebuckův a Bulwerův návrh“, „Z parlamentu: Bulwerův návrh, irská otázka“, „Russellova demise. — O událostech na Krymu“, „Russellovo propuštění“, „Z parlamentu“ a „Z parlamentu. — Z válčiště“ otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 14., 16., 17., 20., 21. a 23. července.
17. července Marx sděluje Engelsovi v dopise některé informace o bývalých členech Svazu komunistů, kteří emigrovali do Ameriky, a o jiných německých revolučních emigrantech.
Po 17. červenci Marx odjíždí se ženou, která se ještě nevzpamatovala z otřesu po synově smrti, a s dcerami do Camberwellu (v okolí Londýna) k Imandtovi. Imandt, bývalý člen Svazu komunistů, odjíždí na nějakou dobu do Skotska a přenechává svůj domek Marxovým.
25. července —
12. srpna
Marx píše pamflet „Lord John Russell“. Na Russellovi jako typickém představiteli whigů odhaluje politiku vládnoucí anglické oligarchie v první polovině 19. století. Pamflet otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ od 28. července do 15. srpna. Zkráceně jej uveřejňuje také „New-York Daily Tribune“ 28. srpna.
Konec července Engels píše druhou část práce „Evropské armády“; „Putnamʼs Monthly“ ji otiskuje ve svém zářijovém čísle.
13. srpna Marx píše článek „Polský mítink“, v němž odhaluje provokační charakter politiky Palmerstonovy vlády vůči polskému národnímu hnutí; odsuzuje zde také stanovisko konzervativního šlechtického monarchistického křídla polské emigrace a staví proti němu demokratické křídlo. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 16. srpna.
15. srpna Marx píše článek „Ke kritice rakouské politiky v krymském tažení“. Osvětluje zde debaty, v nichž se anglický parlament zabýval příčinami toho, že Rakousko odmítlo vstoupit do války proti Rusku. Článek vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 18. srpna a jeho rozšířená varianta z konce srpna vychází v „New-York Daily Tribune“ 13. září jako úvodník nazvaný „Rakousko a válka“.
17. a 18. srpna Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ článek „Anglo-francouzská válka proti Rusku“; vychází přitom z Engelsova vojenského přehledu pro „New-York Daily Tribune“. „Neue Oder-Zeitung“ článek otiskuje 20. a 21. srpna. V „New- York Daily Tribune“ vychází Engelsův přehled 1. září jako úvodník nazvaný „Válka“.
Kolem 31. srpna Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Bitva na řece Černé“. Německou variantu článku otiskuje „Neue Oder-Zeitung“ 3. a 4. září. V „New-York Daily Tribune“ článek vychází 14. září jako úvodník.
Září Engels píše třetí, poslední část své práce „Evropské armády“; otiskuje ji prosincové číslo „Putnamʼs Monthly“.
1. září Marx sděluje Engelsovi nový Danův návrh: napsat pro „Putnamʼs Monthly“ článek o pokrocích v moderním způsobu vedení válek.
6. září Marx se dovídá o smrti Rolanda Danielse, jednoho z obžalovaných v kolínském procesu proti členům Svazu komunistů. Zasílá Danielsově ženě do Kolína soustrastný dopis.
   Marx píše Engelsovi, že chce otisknout Danielsův nekrolog a uveřejnit v tisku oznámení o jeho úmrtí podepsané Marxem, Engelsem, Freiligrathem a Wilhelmem Wolffem.
Kolem 8. září Anglický tisk uveřejnil korespondenci mezi anglickým admirálem Charlesem Napierem a ministrem námořnictva Jamesem Grahamem o vojenských operacích spojenců v Baltském moři v roce 1854. Marx píše o této korespondenci článek „Nová odhalení v Anglii“. Článek vychází 24. září v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník.
Po 8. září Engels sestavuje chronologické poznámky o hlavních událostech krymské války.
11. září Marx zpřesňuje podle posledních telegrafických zpráv Engelsův článek „Pád Sevastopolu“, napsaný pro „New-York Daily Tribune“, a zasílá jeho německou variantu do „Neue Oder-Zeitung“. Zde článek vychází 14. září s názvem „K dobytí Sevastopolu“. „New-York Daily Tribune“ jej uveřejňuje 28. září jako úvodník.
   Elsner oznamuje Marxovi, že „Neue Oder-Zeitung“ má finanční potíže. Marx odpovídá, že je ochoten spolupracovat s listem bez honoráře.
   Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ čláuek o pohřbu OʼConnora, který bývalému chartistickému předáku vypravili londýnští pracující. Článek „Pohřeb OʼConnora“ vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 15. září.
12. září Marx odjíždí z Camberwellu k Engelsovi do Manchesteru.
Kolem 14. září Engels píše článek „Vyhlídky krymské války“; hovoří zde o úloze pevností a polních armád v moderní válce. Marx postlá německou variantu článku do „Neue Oder-Zeitung“, která jej uveřejňuje 18. září pod názvem „K událostem na Krymu“. V „New-York Daily Tribune“ vychází Engelsův článek 1. října jako úvodník.
24. září a 4. října Marx píše články „Obchodní a finanční situace“ a „Francouzská banka. — Posily pro Krym. — Noví polní maršálové“. Upozorňuje v nich na příznaky blížící se finanční krize ve Francii. Články uveřejňuje „Neue Oder-Zeitung“ 28. září a 8., října.
28. září Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o zteči a dobytí Sevastopolu. Varianta článku vychází v „Neue Oder-Zeitung“ 4. října s názvem „O zteči Sevastopolu“. „New-York Daily Tribune“ otiskuje článek 13. října jako úvodník nazvaný „Velká válečná událost“.
2. října Marx píše pro „Neue Oder-Zeitung“ článek „Oficiální finanční zpráva“; kritizuje v něm daňovou politiku anglické vlády a ukazuje, že tvrzení anglického buržoazního tisku o růstu blahobytu anglických pracujících jsou neopodstatněná. Článek vychází 6. října.
Kolem 6.—10. října Marx dostává od Elsnera dva dopisy, v nichž ho Elsner žádá, aby již neposílal do „Neue Oder-Zeitung“ své příspěvky, protože list přestane vycházet. Po prvním dopise přestává Marx psát pro „Neue Oder-Zeitung“.
Kolem 19. října Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ vojenský přehled, který vychází s názvem „Průběh válečných operací“ 5. listopadu jako úvodník.
První polovina
listopadu
Marx a Engels se setkávají se svým přítelem, německým proletářským básníkem Georgem Weerthem, který se vrátil z cesty po Evropě.
Začátek listopadu Marx píše Danovi, že trvá na tom, aby se změnily podmínky jeho spolupráce s „New-York Daily Tribune“. Dana v odpovědi souhlasí s návrhem, že Marx bude listu zasílat týdně dva články za honorář 10 dolarů za každý článek.
Kolem 2. listopadu Engels píše článek „Ruská armáda“; ukazuje v něm, jaký vliv má hospodářská zaostalost a reakční politické zřízení carského Ruska na stav armády. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 16. listopadu jako úvodník.
8. listopadu Marx sděluje Elsnerovi, že dostal jeho dopisy s oznámením, že „Neue Oder-Zeitung“ přestane vycházet, a že proto přestal zasílat své příspěvky. V dopise dále schvaluje činnost „Neue Oder-Zeitung“, která ještě nějaký čas vycházela, a poznamenává, že v ovzduší politické reakce v Německu list uveřejňuje maximum toho, co je možné. Marx také sděluje, že anglické úřady pronásledují politické emigranty na ostrově Jersey.
17. listopadu 1855
a 5. ledna 1856
Urquhartovský list „Sheffield Free Press“ [„Sheffieldský svobodný tisk“], který je v opozici vůči Palmerstonovi, přetiskuje dva články z Marxova seriálu „Lord Palmerston“, který vyšel v „Peopleʼs Paper“; první článek vychází samostatně jako sešit 4A „Free Press Serials“ [„Knihovnička Free Press“], vydávané v Sheffieldu.
Začátek prosince Marx se vrací z Manchesteru do Londýna.
12. prosince Engels sděluje Marxovi, že textilní dělníci v Manchesteru pokračují ve stávce.
12. prosince 1855 —
leden 1856
Marx se několikrát setkává s Edgarem a Brunem Bauerem. Píše Engelsovi o svých rozhovorech s nimi a kritizuje jejich idealistické názory. Zvlášť ostře odsuzuje velmi přezíravý vztah Bruna Bauera k dělnickému hnutí.
Kolem 24. prosince 1855
—začátek ledna 1856
Engels je na návštěvě u příbuzných v Londýně a denně se setkává s Marxem.
Kolem 28. prosince Marx píše článek „Tradiční anglická politika“, v němž na historických příkladech ukazuje kontrarevoluční podstatu zahraniční politiky whigů. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 12. ledna 1856 jako úvodník.
29. prosince 1855
— 16. února 1856
Londýnský orgán urquhartovců „Free Press“ [„Svobodný tisk“] přetiskuje z „Peopleʼs Paper“ celou Marxovu sérii článků „Lord Palrnerston“. Práce také vychází samostatně jako 5. sešit „Free Press Serials“ pod názvem „Životopis lorda Palmerstona“.